Článek
V některých exotických zemích najdeme univerzity, které udělují či udělovaly tituly na dobírku. Školy s rychlostudenty jsme ostatně zažili i v Česku.
Některé možná překvapí, že problém nemusí představovat jen inflace regulérních akademických titulů, ale dokonce i těch čestných. Získat je dnes může opravdu kdokoliv, třeba člověk zjevně sympatizující s teroristy.
Mohli jsme se o tom přesvědčit, když nedávno udělilo několik belgických univerzit čestný doktorát člověku jménem Francesca Albanese. Tato italská expertka na mezinárodní právo bývá mnohými bývá oslavována jako neúnavná bojovnice za lidská práva.
Její činnost nebyla prostá kontroverzí
Pod pláštíkem ochrany lidských práv se v jejím případě skrývá antisemitismus a také zlehčování či ospravedlňování teroristických praktik hnutí Hamás.
Od roku 2022 působila jako zvláštní zpravodajka Rady OSN pro lidská práva pro okupovaná palestinská území. Rada OSN pro lidská práva má mimochodem dlouhodobě nedobrou pověst a patří k tomu nejbizarnějšímu, co v OSN existuje, ale to by bylo na jiný článek.
Pro nás teď důležité je, že s tímto orgánem je neodmyslitelně spjatá zaujatost vůči Izraeli a naopak naprosto donebevolající přehlížení problémů v jiných oblastech. V rámci Rady vznikla už devětkrát zvláštní komise pro vyšetřování Izraele. Dvě komise vznikly pro Sýrii stejně jako pro Myanmar a Libyi.
Pro Írán vznikla pouze jednou a stejně tomu bylo i u KLDR. Je vidět, kde má tento orgán priority. Jiné země této Radě zřejmě nestojí vůbec za pozornost. Viníkem většiny zla je v jejich podání Izrael.
Velký podíl na protiizraelských aktivitách zde měla právě i Francesca Albanese. Nevynechala jedinou příležitost obvinit Izrael z genocidy.
Naprosto ale ignorovala porušování lidských práv ze strany palestinských aktérů, jako jsou raketové a teroristické útoky Hamásu na Izraelce, svévolné zatýkání a mučení lidí Palestinskou samosprávou a mimosoudní popravy Palestinců hnutím Hamás.
Obavy židovské komunity
Navzdory tomu ale letos 2. dubna v antverpské koncertní síni královny Alžběty převzala Francesca Albanese čestný doktorát ne od jedné, ale hned od tří belgických univerzit: Antverpské univerzity, Univerzity v Gentu a Svobodné univerzity v Bruselu.
Zmíněné univerzity uvedly, že chtějí uctít Francescu Albanese za „mimořádný závazek k lidským právům a mezinárodní spravedlnosti“.
Zdůvodnění zní jako hodně nepovedený vtip. Židovské skupiny v Belgii už pochopitelně tak nadšené nebyly a vyjádřily své zděšení.
Např. tamní Fórum židovských organizací (FJO) tehdy uvedlo: „Její opakovaná srovnávání Izraele s nacisty jsou podle definice IHRA (Mezinárodní aliance pro připomínání holocaustu) vnímána jako bagatelizace holocaustu a antisemitismus a stejně tak je označuje i vláda USA.“
Špatně skrývaný antisemitismus
Před dvanácti lety, v roce 2014, pronesla Francesca Albanese antisemitská prohlášení o podmanění si vlád USA a Evropy židovskými lobby a o vině z holocaustu. Prohlásila, že „Amerika a Evropa (jsou) podrobeny židovské lobby a z pocitu viny za holocaust druhých zůstávají stranou a nadále odsuzují utlačované – Palestince.“
Za výrok se sice omluvila. Z její strany však nešlo zdaleka o ojedinělý exces. Na akci sponzorované stanicí Al-Džazíra v Dauhá v únoru řekla, že „jako lidstvo máme společného nepřítele“. Následně trvala na tom, že prý hovořila o globálním „systému“ útlaku, nikoli o Izraeli jako takovém.
A pak zde máme výroky ospravedlňující praktiky teroristů: Necelý rok před 7. říjnem 2023 se Francesca Albanese zúčastnila oficiální konference organizace s vazbami na Hamás! V listopadu 2022 byla v kontaktu s organizací Rada pro mezinárodní vztahy napojenou právě na hnutí vládnoucí v Gaze.
Zde se vyjadřovala k tématu „dopad izraelské blokády.“ Ve videohovoru prohlásila: „Máte právo se této okupaci bránit. Izrael říká, že ‚odpor se rovná terorismu‘, ale okupace vyžaduje násilí.“
Nejde o nic překvapivého
Už v roce 2014 obhajovala ve svém článku na protiizraelských stránkách Mondowweiss požadavky hnutí Hamás a Islámský džihád jako „velmi rozumné.“
Později se dokonce pokoušela ospravedlňovat i samotný útok Hamásu na civilisty ze 7. října. Podle ní je totiž zřejmě možné řešení vnímaného útlaku vraždění nevinných civilistů. V jednom příspěvku na sociálních sítích uvedla, že teroristické útoky Hamásu na Izrael ze 7. října byly „reakcí na izraelský útlak“.
Konkrétně se pustila do francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který označil krutost, při níž Hamás zavraždil 1200 mužů, žen a dětí v Izraeli, za „největší antisemitský masakr našeho století“.
Albanese napsala: „Ne, pane (Macron). Oběti 7. října nebyly zabity kvůli svému judaismu, ale v reakci na izraelský útlak. Francie (a) mezinárodní společenství neudělaly nic, aby tomu zabránily. Moje úcta obětem.“
Lituje obětí, ale vraždění nevinných civilistů jako prostředek jí zřejmě přijde v pořádku?
To jako vážně?
Ona sama by nikdy neodsoudila chování Hamásu takovým způsobem, jakým kritizovala Izrael. Co jiného ale lze čekat od člověka, který neměl problém promluvit na konferenci organizace napojení na teroristické hnutí?
Reakce židovské komunity je navíc naprosto pochopitelná v zemi, kde antisemitské činy od 7. října zahrnovaly např. znesvěcení židovských náhrobků v Charleroi v listopadu 2023 či bombový útok na synagogu v Lutychu letos v březnu.
V reakci na druhý útok byla na ochranu belgické židovské komunity nasazena i armáda. Není divu, že mnoho belgických Židů nyní zvažuje v důsledku každodenních projevů antisemitismu odchod do Izraele či USA.
Čestné tituly udělované významným osobnostem opravdu neslouží jenom na ozdobu za jménem. Ukazují, jaké myšlenky a postoje se daná akademická instituce rozhodla prosazovat.
Proto je na místě otázka: Proč vyznamenaly člověka zastávajícího antisemitské postoje a ospravedlňujícího terorismus? Opravdu má člověk bagatelizující masakry nevinných civilistů být oslavovaný jako obhájce lidských práv a mezinárodní spravedlnosti?
