Článek
Některé pozdější odhady dokonce mluví o téměř dvou stovkách lidí. Mnoho z nich uhořely ve svých domech. „Byly to pro nás skutečně krvavé Vánoce,“ prohlásil v reakci guvernér středonigerijského státu Plateau Caleb Mutfwang s tím, že se jednalo o „dobře koordinované“ útoky, které byly navíc uskutečněné s použitím „těžkých zbraní.“
Útoky začaly v noci 23. prosince a pokračovaly až do Štědrého dne. Za tyto násilnosti nese odpovědnost zradikalizovaný muslimský kmen Fulani. 28. prosince mělo navíc dojít k dalším případům násilí. Další útoky se měly odehrát i v době psaní článku na začátku ledna v nigerijském státě Kaduna.
Změna klimatu jako vysvětlení?
Jedná se o krveprolití v takovém rozsahu, že za jiných okolností by tyto události musely naprosto šokovat celý svět a přinejmenším na pár dní by ovládly hlavní stránky novin či zpravodajských serverů.
To se ale opravdu nestalo. Bohužel pro mnoho nejvýznamnějších médií nebyly tyto události hodné ani kratičké zprávy.
Anebo jí sice věnovaly okrajovou pozornost, ale jen v souvislosti s tím, že jde především o boj o půdu a vodu, který je důsledkem klimatické změny. Bez jakékoli zmínky o tom, že šlo o nevyprovokované útoky na křesťanské obyvatelstvo.
Takové vysvětlení zdaleka nelze považovat za přesné ani úplné. Zvláště kvůli celému načasování násilných akcí měly útoky zcela zjevně i náboženský podtext. Útočníci zabíjeli vesničany, zapalovali jejich kostely, obchody s obilím a další objekty.
Naopak muslimští vesničané a jejich majetek zůstali podle informací organizace Aid to the Church in Need, která pomáhá pronásledovaným křesťanům, nedotčeni.
Přehlížené násilí nigerijských islamistů
Navíc nešlo o zdaleka první incident tohoto druhu. Násilná činnost radikálních islamistů a jejich útoky (nejen) na křesťanské obyvatelstvo v Nigérii představují dlouhodobý problém.
Od roku 2009, kdy v Nigérii vypukla vzpoura salafistické islamistické organizace Boko Haram, zde bylo více než 50 000 křesťanů zavražděno, z toho zhruba 6000 v loňském roce.
Tamní obyvatele hlásící se ke křesťanství ale neohrožují jen teroristické praktiky nechvalně známé organizace Boko Haram, ale také právě muslimští pastevci z etnika Fulani, kteří se přidali k islamistickým extremistickým skupinám a mají na svědomí mj. zmíněný vánoční útok.
Útoky proti nigerijským křesťanům mají vedle ztrát na životech za následek i masové násilné vysídlování. Už přibližně pět milionů křesťanů bylo vysídleno a nuceně umístěno do táborů pro vnitřně vysídlené osoby v Nigérii a do uprchlických táborů na regionálních hranicích.
Ve stejném období bylo zapáleno 18 000 křesťanských kostelů a 2 200 křesťanských škol.
Tragické selhání seriózních médií
Nigérie patří ke státům s největší mírou pronásledování a pro křesťany je jedním z nejnebezpečnějších míst vůbec. Podobných zemí bychom ale našli mnohem více.
Po celém světě, zvláště ve velké části Asie, Blízkého východu a Afriky jich čelí perzekuci další stovky milionů. Organizace Open Doors, která mapuje pronásledování křesťanů ve světě, uvádí celkové číslo 360 milionů lidí.
Nejen současný masakr v Nigérii, ale obecně pronásledování křesťanů ve světě si proto zcela určitě zaslouží větší pozornost už vzhledem k počtu lidí jím postižených. Zdůrazňoval jsem už mnohokrát, že se jedná problém, který nelze přehlížet.
Nepříliš velká pozornost mnoha světových médií a v tomto případě i bagatelizace toho, že se jedná o útoky mířené na křesťanské obyvatelstvo, znamená naprosté selhání sdělovacích prostředků, které můžeme jinak považovat za seriózní.
Větší světová pozornost věnovaná jakémukoli problému by přitom dávala větší naději, že se problém začne konečně řešit. Nic z toho se ale v případě útoků na křesťany bohužel neděje. Konaly se někde masové veřejné protesty v demokratických zemích proti genocidě křesťanů?
Bohužel nikoliv. Současný laxní přístup zvláště ze strany světových médií k vraždění křesťanů lze stěží hodnotit jinak než jako naprosto tragický.
