Článek
Vnímám to jako významný a pozitivní posun, že se christianofobie zmiňuje jako problém, který bohužel stojí spíše na okraji zájmu veřejnosti a hlavních médií. V dokumentu se „lituje, že křesťanství zůstává i dnes nejpronásledovanějším náboženstvím na světě“.
Poukazovalo se v ní i na to, že „neexistuje evropský koordinátor odpovědný za boj proti christianofobii, ačkoli byl jmenován koordinátor pro boj proti islamofobii.“ Samotné vydání rezoluce ale samozřejmě nemůže znamenat vyřešení problému.
Varující čísla
O útocích na křesťany se mluví především v souvislosti s velkou částí Afriky a Asie. Nemůžeme je však redukovat jen na určité části světa. Problém se totiž zdaleka nevyhýbá ani Evropě.
K nějakým formám útoků na křesťany či církevní budovy dochází i v zemích, kde je náboženská svoboda jinak zajištěna. Mívají sice zpravidla subtilnější podobu než třeba v Nigérii, to však rozhodně není důvod je přehlížet.
Observatorium pro intoleranci a diskriminaci křesťanů v Evropě (OIDAC), což je organizace, která monitoruje protikřesťanské činy, ve své nově vydané zprávě uvedla, že v květnu dosáhl počet žhářských útoků na církevní objekty vrcholu za letošní rok.
V květnu se v Evropě odehrálo 37 protikřesťanských nenávistných činů v jedenácti zemích. Třináct z nich představovalo případy žhářství a v deseti šlo o vandalismus.
Odehrály se i tři případy znesvěcení, tři fyzická napadení, tři svatokrádeže, jeden případ podněcování a jedno napadení během bohoslužby.
Vandalismus na církevních stavbách
Třináct případů žhářství představuje nejvyšší měsíční počet, který byl zatím letos zaznamenaný. Zpráva označila měsíční číslo za „mimořádně vysoké“, jelikož požáry zasáhly budovy v mnoha zemích.
Třeba ve Francii mezi ně patřil útok na kostel Notre-Dame de l’Assomption v Lentigny. Podezření panuje také na žhářství ve farním sále kostela v Tergnier, kde se uvnitř nacházely děti.
Zaznamenány byly také různé formy útoků na kostelní budovy, kaple, farní budovy a další křesťanský majetek. Několik příkladů za všechny: Neznámé osoby nanesly satanské graffiti uvnitř kaple Barbory v německém Penzbergu.
V italském Janově zas útočníci poškodili baziliku San Siro antiklerikálními a anarchistickými graffiti, v nichž pachatelé požadovali „zapálení kostelů“.
V Itálii byl také zaznamenaný případ znesvěcení ve farnosti San Paolo della Croce v Římě a rozsáhlý vandalismus v kostele Sant’Angelo Magno v Ascoli Piceno, kde útočníci zničili krucifix, posvátné sochy a historické varhany ze 17. století.
V Polsku v Kalwarii Zebrzydowské způsobili vandalové fyzické škody na několika kaplích a zanechali zde satanistické nápisy.
Útočila i krajní levice
V německém Lipsku musela křesťanská kavárna zavřít kvůli opakovaným incidentům a organizovaným obtěžujícím kampaním levicových extremistů. Provozovatelé kavárny hlásili 26 napadení za poslední dva a půl roku.
Konkrétně šlo o opakovaný vandalismus v podobě poničených oken, útoku kyselinou máselnou a nasprejovaných politických hesel. „Potraťte fundamentalisty“ a „žádné peníze pro fundamentalisty“, hlásaly mimo jiné nápisy vandalů na kavárně.
Neustálé incidenty se staly neúnosnými a kavárna musela ukončit provoz. Zpráva uvádí uzavření jako důkaz toho, že „přetrvávající nepřátelství může mít důsledky přesahující fyzické škody a může nutit křesťanské organizace k ukončení charitativních, vzdělávacích nebo komunitních projektů, a tím snížit jejich přítomnost ve veřejném životě.“
Útok měli podle provozovatelů na svědomí jednotlivci spojení s krajně levicovou extremistickou scénou.
Útoky na věřící
Projevy protikřesťanského nepřátelství se však neomezují zdaleka jen na útoky na církevní budovy: „V několika případech cílili na křesťanské jednotlivce, náboženské komunity a organizace, což dokazuje, že viditelné projevy křesťanské víry a křesťanské přítomnosti ve veřejném životě se samy o sobě mohou stát terčem agrese nebo zastrašování,“ uvádí zpráva.
Napadeny a vážně zraněny byly například dvě studentky katolického bratrstva v rakouském Innsbrucku. Pachateli zde byli taktéž levicoví extremisté.
K dalšímu ze zaznamenaných napadení věřících došlo v německém Hanau. Zde pachatelé vystřelovali ocelové a plastové kuličky na 200 účastníků mše. Důsledkem incidentu byla poškozena okna a ohrožen byl chod celé kongregace.
Údaje ve zprávě OIDAC odrážejí pouze zdokumentované případy, nemusí zachytit celý rozsah protikřesťanských skutků na starém kontinentu. „Přesto incidenty zaznamenané během května poukazují na pokračující vzorec útoků postihujících křesťanská místa bohoslužeb, náboženské symboly a křesťanské organizace v široké škále evropských zemí,“ uvádí zpráva.
Přesná čísla tedy neznáme
Počty napadených budou nejspíše vyšší, o jedné věci však nemůže být pochyb: Útoky na křesťany či křesťanské objekty představují problém, který není možné bagatelizovat. A je jedno, zda se jedná o vandalismus, nebo politicky a ideologicky motivované útoky levicových radikálů.
Mimochodem, když už jsme zde přímo zmínili levicový radikalismus, ten má s pronásledováním křesťanů jednu věc společnou. V obou případech jde o jev zmiňovaný trestuhodně málo.
Zvláště ve srovnání s tím, jaká pozornost se věnuje nebezpečí z pravého okraje politického spektra. A také jak úzkostlivá bývá často snaha předcházet nenávistným projevům vůči některým jiným skupinám obyvatel.
