Článek
Na první pohled se může zdát, že skutečný výsledek nakonec nepřinesl zas tak veliký zlom a může se pokračovat bez výrazných změn. Frakce, jejíž jsem součástí, tedy Evropská lidová strana, zůstala nejsilnější a o něco málo si dokonce polepšila. Druzí skončili oslabení Socialisté, kteří pokračují ve svém dlouhodobě sestupném trendu.
Kdo bude jazýčkem na vahách?
Pořadí na prvních dvou místech se tedy neměnilo, nicméně pokud zohledníme i výsledky dalších politických skupin, dostaneme podstatně jiný obrázek. K výrazné změně poměru sil zde skutečně došlo: 20 křesel ztratila po volbách liberální frakce Renew Europe.
Jak se ukázalo o dva týdny později, nejednalo se o konečné číslo. Ztráta se nakonec stala ještě citelnější poté, co se Babišovo hnutí ANO se svými sedmi zástupci rozhodlo frakci opustit. Liberálové tedy oproti roku 2019 ztratili více než čtvrtinu svých poslanců.
Dalším z poražených voleb byla i skupina Zelených, kam patří i Piráti. Ta totiž oproti předchozímu období přišla dokonce o 19 zástupců, tedy taktéž zhruba čtvrtinu mandátů. Pohoršily si tedy dvě skupiny, které bylo dlouhodobě možné považovat za dlouhodobou součást evropského establishmentu.
Naopak o 21 křesel si polepšila Evropská frakce konzervativců a reformistů, která se k současnému směřování EU staví velmi kriticky a s 83 zástupci se stala třetí největší silou v Evropském parlamentu!
Ano, ostatní frakce mají samozřejmě výrazně slabší postavení než první dvě, což ale neznamená, že by zůstaly bez vlivu. Naopak mohou i v dalších pěti letech sehrát významnou roli jazýčku na vahách.
Nemůže být pochyb o tom, že si významná část voličů v Evropě přála změnu a ať se nám to líbí, nebo ne, musíme to vzít v potaz.
Odmítnutí Green Dealu
Zmíněné oslabení Zelených na evropské úrovni můžeme chápat jako odmítnutí tzv. Green Dealu v jeho současné podobě. Mnohokrát jsem upozorňoval na to, že bohužel nebyly vyhodnoceny dopady opatření této zelené dohody.
Nakonec se skutečně ukázalo, že některá opatření by měla naprosto nedozírné následky právě na ekonomiku a životní úroveň našich občanů. Když se srazí zelená ideologie s realitou, nic jiného ani čekat nemůžeme. Jak se dalo očekávat, vzedmul se proti mnohým zeleným návrhům silný odpor.
Asi největší kontroverze vzbudil návrh úplně zakázat po roce 2035 spalovací motory. Těm nejhorším excesům, jako byl zmíněný návrh úplného zákazu spalovacích motorů po roce 2035, se podařilo zabránit. Mnohé věci ale bude nutné přehodnotit. Čím dříve, tím lépe.
Vzestup krajní pravice
Rád bych zde zmínil ještě dvě skupiny v Evropském parlamentu zaujímající pozici na obou okrajích politického spektra. Krajní levicová frakce „Levice v Evropském parlamentu,“ jejíž součástí je i KSČM, zůstala na svém.
Pak zde máme ještě jednu politickou skupinu, tentokrát na opačném okraji: Nacionalistická frakce Identita a demokracie, která oproti předchozím volbám oslabila.
Významný vliv na to mělo i vyloučení německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) kvůli vazbám jejího lídra Maxmiliana Kraha na Rusko a Čínu a také jeho výrokům zlehčujícím zločiny nacistických jednotek SS.
I přesto však lze zároveň a podle očekávání mluvit o vzestupu stran označovaných jako populistické, nacionalistické či krajně pravicové. Jak je to možné? Přinejmenším prozatím zůstávají mnohé z těchto stran spadající do některé ze zmíněných škatulek mimo jakoukoli parlamentní frakci.
Podle posledních dostupných údajů je nyní se započítáním zástupců za ANO téměř 90 zvolených poslanců z 720 bez členství v některé z politických skupin v EP. Z větší části jde právě o uskupení, jako je už vzpomínaná německá AfD, které mají problém s přijetím do jakékoli politické skupiny kvůli své „toxicitě.“
Jaké z toho plyne poučení, snad není potřeba dlouze vysvětlovat. Pokud se nebudou dostatečně řešit citlivá témata jako je třeba migrace, vážně hrozí, že obliba těchto stran i jejich zastoupení na evropské úrovni bude i nadále růst.
Jasný vzkaz voličů
Výsledek evropských voleb vnímám především jako jasný vzkaz od voličů, kteří vyjádřili svoji nespokojenost s neřešením některých problémů a s často nepromyšlenými a šílenými nápady zejména z řad zelené a progresivní radikální levice.
Změna klimatu zůstává i nadále důležitým tématem, nicméně nemůžeme zároveň zapomínat na ekonomickou situaci obyvatel a jejich bezpečnost a s ní související otázku migrace. Mají-li být současné nejsilnější strany brány vážně, budou na těchto tématech muset zapracovat.
Manfred Weber, předseda mé frakce evropských lidovců, zmínil při svém kandidátském projevu na lídra skupiny, že chce se věnovat zastavení nelegální migrace, obranné spolupráci a napravení chyb v Green Dealu. Považuji to za slibný krok správným směrem, který dává naději, že se bude pokračovat v řešení problémů vnímaných jako nejpalčivější.
Samotné prohlášení lídra nejsilnější parlamentní frakce ale samozřejmě nestačí. Nemůže zůstat jen u slov, nutné bude přejít k činům. A hlavně, na celkové změně směřování musí panovat co nejširší shoda napříč spektrem. Pevně doufám, že to vše zohlední nejen Evropský parlament ve svém novém složení, ale také příští Evropská komise.
