Článek
Pozoroval jsem v druhé polovině roku 2023 nárůst skepticismu a rezignace u demokraticky smýšlejících, proevropsky a liberálně laděných lidí. V mém okolí, mezi kolegy aktivisty i mezi politiky, s kterými si povídám.
Protože nás převálcuje Babiš s Tomiem. Protože v evropských volbách vyhrajou fašisti. Protože Ukrajina prohrává. Protože přijde Trump.
Obava ze špatného politického vývoje je dobrá pro aktivizaci a mobilizaci, ale smrtelná pokud vede k rezignaci. Alespoň na Západě teď probíhá taková studená občanská válka mezi lidmi, kteří věří v hodnoty liberálně demokratické společnosti a mezi populistickými revolucionáři, kteří mají naději, že ji ať už globálně nebo lokálně smetou a nastolí nový pořádek, kde uspějí ti silnější, agresivnější a bezohlednější a ti, kteří jsou k nim loajální.
A strana této války, která jako první ztratí naději, prohraje.
Ale naděje není jen iracionální víra v jakýsi shůry daný obrat kola dějin, ale spíš schopnost vidět možnosti, způsoby a cesty jak pokračovat v tomto těžkém a únavném boji.
A ty možnosti tu jsou.
Domácí politika
Je skvělé, že demokratičtí politici nerezignovali. Ministr pro evropské záležitosti Dvořák a taky prezident Pavel znovu nastolili otázku přijetí eura. Ačkoliv se veřejné mínění nijak neposunulo a prosazení přijetí eura bude ještě těžké, je skvělé, že se našli politici, kteří se tohoto tématu nebojí, a to navzdory strašení populistů. Takoví lidé ukazují, že pro ně politika není jen čtení průzkumů a prosazování populárních věcí, ale naopak přesvědčování veřejnosti o tom, že něco má svůj význam a výhody bez ohledu na to, jak populární to zrovna je.
Převážně kladné reakce sklidil i Vít Rakušan, který ohlásil diskuzní turné po ČR neohroženě se vydal do regionů, kde ho lidé silně nesnášejí. Konečně taky někdo začal dělat politiku trochu aktivisticky, tak jak to dělá třeba Andrej Babiš.
A v tom je naděje pro domácí politiku.
Ukrajina
Je opravdu obtížné být optimistický ohledně Ukrajiny, když tam dál umírají a trpí lidé, ale rezignací a pesimismem jim nepomůžeme. Rok 2023 nepřiblížil Rusko k prohře a Ukrajinu k výhře. Bohužel. Z nadějí vkládaných v ukrajinskou ofenzívu vzešlo zklamání. Frustrace také roste ze západní pomoci Ukrajině, když americká pomoc je zablokovaná protrumpovskými Republikány a evropská zase Orbánem. Navíc se Biden (rakety ATACMS mají pouze tříštivou hlavicí) a Scholz bojí dodat Ukrajině rakety dlouhého doletu s demoličním účinkem.
Na druhou stranu neustále v Evropě někdo vymýšlí, jak Orbánovo veto ukrajinské pomoci obejít, jak pomoc Ukrajině zefektivnit a zrychlit. Samozřejmě, že váhání stojí životy, ale věřím, že letošek je rokem, kdy minimálně Evropa přijde na to, jak Ukrajině pomoci skutečně efektivně. A jak se dál dovíte, můžete tomu také přispět osobně.
USA a Donald Trump
Tady nám opravdu nezbývá než sledovat americkou volební kampaň. Americkou politiku nelze z Evropy nijak ovlivnit. Natož z české kotliny. Zdálo by se, že Trump udělal z amerických Republikánů svou sektu a jede na vítězné vlně. Ale nesmíme zapomínat, že jisté procento Republikánů ho taky nesnáší. Ty reprezentuje Nikki Haley. Existuje naděje, že mu může být důstojným konkurentem, ale pokud neuspěje, téměř jistě mu nedá svou podporu. A bez těchto hlasů se Trump neobejde.
Jeho demokratický soupeř a prezident USA Joe Biden zase sází na mobilizaci proti Trumpovi, pokud bude za Republikány skutečně kandidovat on. S Haley by měl problém, s Trumpem si to rád rozdá. Proto nijak nenadbíhá jeho voličům a drží se své linie, aby se lidé proti Trumpovi měli u koho mobilizovat.
Ale i kdyby došlo k nejhoršímu a Trump by vyhrál, jak řekl belgický premiér De Croo, může to znamenat pro Evropu příležitost. Trumpovská katastrofa může přinést vystřízlivění té části politiků, kteří neustále útočí na EU, protože si zatím nedovedou představit, že by se EU mohla stát poslední a v podstatě osamělou západně-demokratickou mocností. Pak bychom mohli najít shodu na rychlejší evropské integraci a posilování Evropské unie.
Evropské volby
Tím se dostáváme k evropským volbám. Všude po Evropě roste popularita populistických stran. Ale zároveň roste obava z nich. Víkendové masové demonstrace v Německu ukázaly, že Evropané ještě nerezignovali na to říct svůj názor na svou budoucnost.
Máme naději, že se voliči budou mobilizovat proti populistům. A to i u nás. V evropských volbách se totiž můžete vypořádat se strachem ze všech výše popsaných témat. Můžete jít volit, aby Česko neposílalo do euro parlamentu žvanivé populisty, kteří nám tam budou dělat ostudu. Můžete volit na podporu silnější EU, která více a účinněji pomůže Ukrajině a eliminuje sobectví některých států. Můžete jít volit tak, abyste podpořili Evropu, která se bude o sebe umět postarat, ať bude v USA vládnout kdokoliv. A konečně můžete jít volit pro sebe samotné, protože jistě nebude náhoda, že nejlépe na světě se mají lidé právě v Evropě. I vy. I když se vám to nemusí na první pohled zdát.
Jak vidíte, šancí na lepší vývoj existuje hodně. Není třeba se bát a rezignovat. Minimálně evropské volby jsou šance na to, aby každý udělal něco dobrého.
Neztrácejme tedy naději a volme silnou Evropu.
A ještě dva citáty:
„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“ Václav Havel
„Na konci všechno dobře dopadne, a pokud ne, tak to ještě není konec.“, John Lennon
