Článek
Bývalý ukrajinský generál, nyní ukrajinský velvyslanec v Británii, Zalužný, šokoval nejen ukrajinskou veřejnost svým tvrzením, že Ukrajina do NATO nikdy nevstoupí a že je NATO vojensky zastaralé.
Jsou to dva různá tvrzení. Jedno je geopolitické a druhé je militárně- technické. Abychom mohli Zalužného tvrzení rozplést, je potřeba je takto oddělit.
Co se týče vojenského potenciálu NATO. NATO sleduje, co se děje na Ukrajině, jak se tam válčí a jak se tam vyvíjejí zbraňové systémy. Vojenští odborníci se dosud neshodli, jestli válka na Ukrajině rozhodným způsobem změnila běh vojenské historie a směr použití a výroby zbraní nebo jde jen o specifikum tamního konfliktu, které je dáno například tím, že ani jedná strana nebo silné a moderní letectvo.
Zdá se však, že blíže pravdě jsou ti, kteří tvrdí, že jde o revoluční změnu. Bohužel a je to historicky prokázané, mezi ty, kteří vojenské revoluce odmítají nejčastěji, patří vojáci samotní a to zejména vojáci zemí, které momentálně nebojují, což je i případ NATO. Máme k tomu několik historických příkladů. Britští generálové v roce 1914 tvrdili, že se nic nevyrovná jezdecké zteči s tasenými šavlemi. Jak jistě všichni vědí, před první světovou válkou byla rozšířeno přesvědčení (kterému podlehla i československá armáda), že obrana země musí být postavená na statických pevnostech. V tom samém období mnozí politici a vůdci (například Hitler) trvali na stavbě obřích bitevních lodí – čím větší bitevník, tím větší prestiž (na to si po 80l letech vzpomněl Donald Trump), které za pár let ležely na dně oceánů potopené malými letadly (první takový útok v Tarantu v roce 1940 dokonce provedly dvojplošníky a na svou práci stačily).
Nejsou snad současná tvrzení západních vojáků a zbrojních analytiků, že těžké tanky a obrněné transportéry zůstávají královnou bojiště, žena moderní stíhačky nic nemá a že se drony přeceňují podobným omylem? Nechal bych tuto diskuzi vojenským nerdům, ale zdá se, že to je celkem pravděpodobné.
Bohužel tomu tak v historii bylo vždy, že armády začaly přijímat nové myšlenky, teprve až se octly na kraji vojenské porážky a že mírové poučování s nimi nehnuly. Bylo by fajn, kdyby se Evropa z této historie poučila, ale zřejmě změna myšlení neprobíhá tak rychle, jako rostoucí motivace agresora k válce. O USA, které si vyplýtvaly drahé a sofistikované rakety různých typů na z politického i vojenského hlediska stupidní válku s Íránem ani nemluvě.
Ani Ukrajinské inovace však nebyly dány genialitou Ukrajinců , ale právě tím, že je k tomu donutila válka a nedostatek vlastních a importovaných zbraní. A právě jejich zkušenost a Zalužného hlas by měl Evropy varovat před tím, aby se nedostala do stejné situace a své válčení řešila včas.
Dobrá zpráva je, že spolupráce mezi Ukrajinou a Evropou probíhá právě na základě ukrajinských zkušeností. Mnoho ukrajinských systémů, které obdivujeme jsou vyráběny v součinnosti se západními formami, i v Evropě samotné, v bezpečném zázemí. Evropské firmy spolupracují na jejich vývoji a evropské země financují jejich vývoj a výrobu.
Evropská a ukrajinská zbrojní výroba prorůstá, stejně tak jako vojenské myšlení a myslím si, že dojem, který po Zalužného výrocích mohl u někoho vzniknout, že je tady inovující Ukrajinu a zaostalá Evropa není úplně správný a situace není zas tak černobílá. V tomto směru lze být do jisté míry optimistou.
A nyní ta geopolitická část. Je třeba si uvědomit, že Zalužný má v podstatě pravdu. Do NATO jako ho známe nyní Ukrajina nikdy nevstoupí. Je pravda, že kdysi vstup do NATO blokovaly západoevropské země. To se ale změnilo. Ale Ukrajině to moc nepomůže. Nedovedu si představit, že by Trump umožnil Ukrajinka vstup do NATO. To se prostě nestane.
Proto měl Zalužný pravdu, když později své výroky poněkud korigoval a řekl třeba, že Ukrajina může vstoupit do evropských bezpečnostních struktur. Myslel tím spíš různé pakty , které vznikají napříč Evropou, různé „koalice ochotných“.
Nikdy to však nebude mít takovou sílu jako panevropská obranná koalice. Může to být „evropské NATO“ o kterém se začíná mluvit. Může to být EU s jednotnou armádou, která je snem podstatné části Evropanů.
Je však třeba si uvědomit, že lpění na NATO v jeho dosavadní podobě Ukrajině nijak nepomůže. Do takového NATO Ukrajina opravdu nevstoupí. Nikdy.
Otázka je, jestli je nám takové NATO k něčemu. Evidentně není.
Pokud to s obranou Evropy a pomoci Ukrajině myslíme upřímně, je třeba si říct jestli chceme staré NATO nebo společnou evropskou obranu včetně Ukrajiny. Jestli chceme být v jednom paktu s USA nebo s Ukrajinou.
Protože jde právě o tohle.
Zalužný má pravdu. Ukrajina do NATO nikdy nevstoupí. Ale to neznamená, že to musí být špatně.
