Článek
Volby nedopadly dobře. A to i přesto, že se do parlamentu nedostalo extrémistické uskupení Stačilo! Dostali se tam extrémisté z SPD a od Motoristů a populisté z ANO a to je dostatečná tragédie.
Není však pravda, že Babiš je jakýsi nerozhodnutý pololiberál, který se dá spolupráci s demokratickými stranami udržet na prozápadní liberální straně společnosti a který je pouze vydírán zlými SPD a Motoristy. Jistě, že SPD a Motoristé jsou zlí, ale jak píše Jakub Patočka, jsou to jen mocichtiví klauni, kterým se jedná o funkce a peníze.
Důkazem budiž to, že si Tomio Okamura nechal Babišem nadiktovat, kdo bude ministr „za SPD“. Jak říká Patočka „nejhorší bude Babiš“ a nabídka spolupráce demokratických stran by na Babišově podstatě vůbec nic nezměnila. Namočit se spolupráci s Babišem, abychom se zbavili SPD, která bude mít na reálné fungování vlády v ČR minimální vliv by byla pěkná rána vedle. Okamura není hlavní hrozbou. Tou je Babiš.
Je úplně jedno, jestli je Babiš přesvědčený nacionalista, fanda Ruska nebo klimaskeptik nebo není. Je to především velký pragmatik, který pro moc nad Českem prodá vlastní babičku. Nemá žádné morální zábrany, když dostane tu správnou nabídku. Jediné, co ho nyní drží na uzdě je prezident Pavel, který by mu mohl velmi zkomplikovat sestavení vlády. Babiše bude prezident držet na uzdě i nadále, stejně jako Senát a stejně jako Ústavní soud. To jsou jeho faktičtí nepřátele s kterými do marné bitvy nepůjde. Ale vše co se vejde pod tento práh, do těchto mantinelů, vše ostatní změní takovým způsobem až se budeme divit. Nebo budeme plakat.
Je směšné si myslet, že Babiš je „západnější nebo liberálnější“ než Okamura. Vždyť Babišovo ANO je ve frakci Patriotů společně s Orbánem, hlavním trojským koněm Ruska v EU. Babiš se za to nijak nestydí. Naopak se k Orbánovi hrdě hlásí, vědom si toho, jak Orbán podkopává jednotu EU proti Rusku, útočí na Ukrajinu a všemožně pomáhá Rusku. Toto je nejbližší Babišův spojenec v Evropě.
Mimo to, si propagátoři spolupráce demo stran s Babišem neuvědomují, že Babiš nemá žádnou motivaci, proč by to měl přijmout.
Úkolem opozice rozhodně není s Babišem na demontáži směřování a charakteru Česka jakkoliv spolupracovat nebo ji legitimizovat, či ji překrývat fíkovým listem.
Samozřejmě úkolem opozice ani není házet vládě klacky pod nohy za každou cenu a dělat naschvály (viz nedodání rozpočtu) a chovat se stejně jako se chovala bývala opozice současné vládní koalice za Fialy.
Úkol opozice je diametrálně odlišný. A to je vypracovat alternativu vůči Babišově politice. A protože Babišova politika je nacionalistická, antiliberální a proruská (ne třeba deklarativně, ale fakticky), je třeba aby opoziční politika byla liberální a proevropská.
Jedním z důvodů proč pravicoví populisté, kam se nyní dobrovolně zařadil i Babiš vítězně táhnou Západem je, že oni mají vizi a jakmile se dostanou k moci, okamžitě ji začínají uskutečňovat. Liberální politici moc vizí nemají a když ano, tak nemají odvahu ji uskutečnit A když ji mají, tak to dělají opatrně a pomalu. Zatímco politici jako Trump chrlí jeden dekret za druhým, Fialova vláda se po roce vládnutí zadřela a nebyl se už s touto zemí nijak pohnout.
A to se už nesmí opakovat. Opozice potřebuje jasný plán, která nejen občanům nabídne alternativu k vládní politice, ale také jim dá naději, že tato země může vypadat jinak než jak vypadala dosud. Občané musí opozici rovněž uvěřit, že se nebude bát tento plán uskutečnit, že se nebude bát organizovaného odporu vůči její politice ať na sociálních sítích nebo ve veřejném prostoru, když k tomu bude mít mandát získaný ve volbách.
Populisté celé 4 roky Fialovy vlády řvali něco o totalitě, cenzuře a válečném štvaní, ačkoliv se tady nic takového ani náznakem nedělo. Ale demokratičtí politici se báli nebo se alespoň tak chovali, jako by to mohlo být ještě hroší. Absolutně iracionální politika.
V neposlední řadě musí být plán opozice rychlý. Aby nová liberální vláda, která přijde po Babišovi mohla dohnat zpoždění, které jsme nabrali s Babišem a pak Fialou a nyní ho nabereme ještě více zase s Babišem. Prostě si budeme muset opět zopakovat staré dobré dohánění západu. Ještě, že to částečně umíme. To je nutné, aby zejména mladá generace náhodou nezjistila, že žije v zabrzděné zemí a nezlomila nad ní hůl, jak se tomu stalo na Slovensku.
Je ale jasné, že liberální a proevropskou alternativu mohou vytvořit pouze liberální a proevropské strany. Těžko to může dělat strana, které je ve skupině ECR s polským PiS a jinými pravicovými populisty. ANO, mluvím o ODS.
ODS tak nemůže být skutečnou opozicí Babišovi, pokud bude její politika vycházet z hodnot ECR. Je jasné, že ODS nikdy liberální nebude, ale mohla by být alespoň proevropská, jako většina stran skupiny evropských lidovců, což je ta nejvíce pravicová sekce, kde slušná strana může patřit.
ODS nemůže být skutečnou opozici Babišovi, dokud nebude pro další evropskou integraci a přijetí eura. Pro liberálnější strany jako jsou Piráti a Starostové to platí dvojnásob. A taky by se měly přestát bát pojmů jako „evropská armáda“ a „evropská federace“.
Úkolem opozice totiž není kolaborovat s Babišovou vládou, ale měnit přesvědčení veřejnosti pro které jsou mnohé liberální a výše zmíněné evropské postuláty toxické. Ale je evidentní že Babišova vláda bude selhávat a tehdy bude mít opozice příležitost na těchto selháních ukazovat výhody liberální evropské a enviromentální politiky.
A úkolem občanské společnosti musí být dodat opozičním stranám odvahu k tomuto obratu a pokud nastane, tak podpora v jeho šíření mezi veřejností a v jeho uskutečňování.
Protože tato země má ve skutečnosti jen dvě možnosti. Buďto se stát společně s Babišem novým Maďarskem a na dvacet let ustrnout v populistickém, nacionalistickém a proruském bahně nebo s liberálními stranami a dalšími evropskými národy ruku v ruce nastoupit na skutečnou cestu do evropského jádra, do nejvyššího rychlostního pruhu, který vede k evropské federaci.
