Článek
Výsledek polských voleb je katastrofa pro liberální Evropu. Polský klerikální nacionalismus, jehož je vítěz polských voleb představitelem, je spojencem Trumpa a Orbána. To, že tento směr získal tak velkou, důležitou a silnou evropskou zemi je opravdu průšvih pro Evropu a povede to k jejím dramatickému oslabení a rozdělení. Ve chvíli, kdy ji potřebujeme silnou a jednotnou.
Nawrocki totiž bude nyní házet klacky pod nohy Tuskově vládě, a ta už nebude moci dodělat své reformy. To povede v lepším případě k nekonečné politické krizi v Polsku v naprosto stěžejních letech pro Evropu, v tom horším ke konci Tuskovy vlády a návratu vlády PiSu, což přivede celý polský stát do osidel globální autoritářsko-nacionalistické renesance.
Polsko už od této chvíle nebude součástí motoru evropské integrace, jak se snažilo být za Tuska. Polsko sice nebude otevřeně proruské, ale rozhodně bude více protiukrajinské. Už za Tuska narostla nevraživost vůči ukrajinským migrantům a polští rolníci blokovali ukrajinské obilí, takže Polsko prosadilo obnovení cel vůči Ukrajině ze strany EU. Tento antiukrajinský trend v Polsku nyní s novým prezidentem ještě poroste, a to včetně toho, že Nawrocki je proti vstupu Ukrajiny do NATO.
Můžeme čekat méně idealistický a více pragmatický přístup Polska k Ukrajině. Prostě politiku vůči Rusku ve stylu Donalda Trumpa, která nebude založena na hodnotách a ideálech, ale pouze prospěchu Polska. Ještě štěstí, že Polsko a Rusko nikdy nemohou být přátelé a spojenci. Ale respektující se partneři na úkor Ukrajiny klidně.
PiS a jeho voliči, kteří dali mandát Nawrockému, k smrti nenávidí Evropskou unii, je pro ně „německá“ a Polsko rozhodně nebude podporovat další evropskou integraci.
K tomu Německu. PiS Rusko spíše ignoruje, ne že by byl vyloženě proruský jako naše SPD, ale hlavním nepřítelem pro ně není Rus, ale Němec. Bez ohledu na to, že Polsko patří mezi příjemce dotací EU, kde je Německo největším plátcem. A PiS rozhodně proti „špinavým německým eurům“ není, naopak i za jeho vlády je Polsko umělo skvěle využít. Ale to nijak nebrání rostoucí renesanci anti německého nacionalismu v Polsku. Jak s tímhle chcete spojovat Evropu?
Úspěch ultrapravicového zpátečnictví v Polsku vlije do žil novou energii, naději a optimismus všem těmto silám v Evropě a v Česku samozřejmě taky. Bylo by naivní čekat, že to mine Česko a že se na tom čeští populisté od Babiše po Vondru nesvezou. Tři země V4 už jsou na cestě k autoritářství, a tu čtvrtou to čeká taky. Nelze čekat, že Česko se z toho vymaní díky katastrofálním chybám současné vlády, mezi které patří například trestuhodné zanedbání boje proti dezinformacím.
Další celoevropská integrace a reformy EU jsou bez Polska naprosto nemožné. Nelze integrovat nebo měnit EU pokud tady budeme mít Maďarsko, Slovensko a Polsko. Ne jednu, ale tři země, které budou proti. Nepočítaje v tom mírně populistické vlády Itálie a Holandska.
Pokud to byl jen Orbán, dalo by se to ještě snést, i když i on dost škodil, ale takové množství oponentů (pan)evropského liberalismu už nelze ignorovat.
Je evidentní, že pokud budeme čekat na souhlas všech zemí s evropskou integrací a reformami, nikdy se nedočkáme. Mimochodem právě díky nutnosti čekat na shodu všech je EU tak pomalá a váhavá a nyní se to ještě zhorší.
Vítězstvím Nawrockého Evropa ztratila na dlouhou dobu, na léta, možná desetiletí, šanci na celoevropskou integraci. Proevropské liberální země už nyní nesmí čekat na tuhle panevropskou shodu. Potřebujeme vícerychlostní Evropu, kdy se země integračního jádra domluví a budou se integrovat samy bez čekání na opozdilce a kverulanty. Tady už nejde o Evropu. Ta bude rozdělená a Putin a Trump budou získávat další země pro sebe. Pokud má Evropa přežít a za několik desetiletí udeřit zpět, musí si zachovat zdravé integrační a liberální jádro. Pouze úspěch tohoto jádra může inspirovat Evropany v tom, aby se mentálně vrátili od nesnášenlivého extrémismu zpět k liberálnímu evropanství.
Je bohužel evidentní, že Česko se do tohoto integračního jádra nechystá ani teoreticky. Například euro by ho tam mohlo dostat, ale příležitost k přijetí eura jsme prošvihli, protože nová populistická vláda, který zřejmě vznikne na podzim, o něm nebude chtít ani slyšet.
Ale tady už nejde o Česko, tady jde o Evropu. Vlastně už ani o ní nejde. Jde o přežití liberální demokracie v Evropě. Pokud je „plamen liberalismu“ systematický zadušován, musí aspoň někde zůstat jedna jiskra. Aby se „plamen mohl opět rozhořet“. Jako když v jednu chvíli za války stala proti nacismu samotná Británie, aby za pár let byla vítěznou mocností.
Takže USA a Rusko si Evropu evidentně rozdělí mezi sebe, jak již léta plánují v Moskvě. A nebudou o ni válčit. V klidu se dohodnou. Teď jde o to, aby kromě toho zůstala ještě nějaká svobodná část Evropy. Jinak čeká celý kontinent další středověk.
