Nedělní debata pubertální Maláčové, komunistky Konečné, zacyklené Němcové a neviditelné Kovářové.

Pomalu, ale jistě se blíží volby. A tak jsem si řekl, že je na čase zase trochu více začít sledovat diskusní pořady s politiky, aby člověk pouze nečetl zprostředkované informace, ale mohl sledovat i samotné chování a vystupování lidí, kteří nás mají prezentovat nejen na české scéně, ale mnohdy i na té mezinárodní. V posledních týdnech až měsících jsem na politiku trochu rezignoval v zájmu péče o vlastní zdraví a zejména přiměřený krevní tlak, ale probudilo se ve mně mé sadomasochistické já a zhlédnul jsem celý pořad Otázky Václava Moravce, kde byly tentokrát hosty čtyři političky napříč politickým spektrem.

Sledovat tuto debatu bylo skutečně bolestivé, a to jak psychicky, tak fyzicky, proto bych dobu vysílání těchto pořadů přesunul na jiný čas, aby divák mohl v klidu strávit nedělní oběd a netrpěl po zbytek dne nevolností.

Upadající diskusní kultura není nic nového a do jisté míry se některé přešlapy typu skákání do řeči dají i pochopit. Názory jsou mnohdy natolik diametrálně odlišné, že musí být velmi těžké mlčet a nechat řečníka domluvit, když má člověk pocit, že mluví nesmysly. To známe asi všichni, když dojde na nějaké témě, které se nás třeba osobně dotýká. Od politiků bych tedy čekal více profesionality, ale to je spíš jen zbožné přání a spíš si dřív zvyknu to brát jako součást politiky. A i když to bylo chvílema velmi nepříjemné sledovat, nebo spíše poslouchat, po zhlédnutí celého pořadu jsem musel konstatovat, že skákání do řeči a vzájemné se osočování ze lží byla nepodstatná drobnost.

Pubertální Jana Maláčová byla příkladem člověka, který nedospěl ani po čtyřicítce, kdy už se nějaká vyspělost očekává snad úplně od každého, natož od člověka ve vysoké politice. Zřejmě kvůli nedostatku fantazie, slovní zásoby a reálných znalostí se po většinu pořadu dovolávala prostoru pro vyjádření, který však pokaždé využila jen k tomu, aby jako viníka všeho špatného označila Fialovu vládu. Bez relevantních důkazů, přesvědčivých argumentů, nějaké sebereflexe či nabídnutí lepších postupů. Chvílemi jsem měl pocit, že spojení „Fialova vláda“ je nějaké kouzelné zaklínadlo nebo jazykolam, který si stále dokola opakuje ve snaze zlepšit svoji artikulaci. Ať tak, nebo onak, až do konce pořadu jsem si nevšimnul, že by to zafungovalo.

Netrvalo však dlouho a začal jsem si říkat, že opakování „fialové mantry“ vlastně nebylo tak špatné. A to, když si Maláčová dala pauzu a místo fialkování naprosto bez jakékoliv známky studu prozradila, že až donedávna! nevěděla o tom, kdo je Solovjov a jak vystupuje. Že to nebude vědět Pepík z Horní Dolní, který politiku nesleduje a stará se o svoje políčko nebo Máňa, pro kterou je celým světem její rodina a ostatní ať vezme čert, to by mi nevadilo, je to jejich plné právo. Ale že vysoce postavená politička, která se o mnoha věcech vyjadřuje jako odbornice, kritizuje ostatní a bezpochyby by chtěla být součástí vlády a rozhodovat o naší zemi, údajně neví, kdo je přední ruský propagandista, který od počátku ruské agrese všem vyhrožuje, to považuju za naprosto nepřijatelné. Politička, která se celou debatu všemu směje jako puberťačka, která se zaklíná Fialovou vládou a která po třech letech netuší, kdo je Solovjov, by chtěla jednoho dne vládnout naší zemi. Děkuji, ale ani omylem.

Stejnou postavičkou byla politička a komunistka Kateřina Konečná, která je přední tváří uskupení Stačilo! Ano, paní Konečná, fakt stačilo. Jak váš výkon, tak i vaše strana. Ale u někoho, kdo se dobrovolně stane členem KSČM, strany, která navazuje na komunisty doby minulé, mě asi nic nepřekvapí, protože od takového člověka neočekávám nic dobrého. A fakt jste nepřekvapila. Hrabala byste si na vlastním písečku a kdyby to bylo nutné, tak byste se před Putinem nejspíš i plazila. Tvrdit, že válka na Ukrajině se týká Ruska a USA, je buď naprosto vědomá lež, nebo trestuhodná slepota. Každopádně kromě sepsání jakýchsi pofiderních pohádek, které jste trapně na konci debaty rozdala ostatním hostům, jste nepřispěla ničím podstatným a jediné, co bylo zajímavé, byl několikrát viditelný silný třes rukou. Možná byste měla radši pověsit politiku na hřebík a věnovat se něčemu klidnějšímu. To by byl Váš největší příspěvek českému státu a obyvatelstvu.

Stárnoucí senátorka Miroslava Němcová vnesla do debaty trochu rozvážnosti, ale těžko říct, jestli může v debatách konkurovat dravým političkám, které hodně mluví, aniž by něco opravdu řekly. Většinu času se snažila opakovaně sdělit, jak špatný byl komunismus a jaké nebezpečí hrozí ze strany Ruska. Její usilovná snaha varovat před těmito hrozbami je vedena tím, co prožila a v čem vyrůstala. Varování lidí, kteří prožili hrůzy doby minulé, je bohužel potřeba i v dnešní době, aby se zamezilo tomu, že by se historie mohla znovu opakovat. A dovedu si představit, že samotná Němcová tyto hrozby skutečně pociťuje a považuje je stále za aktuální, zejména ve spojitosti s ruskou agresí vůči Ukrajině a potažmo i většině západního světa. Její projev v debatě mi však kvůli opakovaným varováním přišel trochu zacyklený. Společnost se posunula, mnoho lidí dobu minulou nezažilo a tato varování sice mohou vnímat, ale není to nic, co by je osobně zasáhlo. Nepotřebujeme se vracet k minulosti. Je důležitá, ale už ji nezměníme. Potřebujeme řešit aktuální problémy a řešit je s výhledem do budoucna. A to mi u senátorky Němcové poněkud chybělo. Co nechybělo, byl naprosto zbytečný projev vůči komunistce Konečné a její brožurce nesmyslů, kterou na konci pořadu rozdala. Němcová, pro niž je komunismus osobní záležitost, se neovládla a brožurku odhodila na kraj studia. V osobní rovině pochopitelné, ale od političky bych očekával profesionalitu. I když, jak se říká, staří lidé už nemají zapotřebí se ovládat a brát si servítky. Je to však to, co si může dovolit vysoce postavený politik?

Skutečnost, že si před debatou nezjistila, jak správně vyslovit jméno Sterzika alias Vidláka, zakladatele hnutí Stačilo!, bylo už jen třešinkou na pomyslném dortu jisté arogantní nadřazenosti.

Poněkud příjemnějším překvapením byla politička Věra Kovářová ze STAN. Nejsem si sice jistý, jestli to bylo tím, co během debaty stihla sdělit, nebo tím, co nestihla, protože se ke slovu příliš nedostala, ale budu zatím věřit, že to bylo tím prvním. Vystupovala vyspěle, mluvila celkem k věci a jako realista. Minimálně byl tento způsob vystupování něco, co od politika očekávám jako základ. Ocenil bych možná trochu lepší rétoriku, ale to není koneckonců natolik podstatné. Dovedl bych si představit politika jejího typu v budoucí vládě, ale na druhou stranu bych také ocenil, kdyby se více postavila čelem kauzám, které se dotýkají STAN, byť se netýkají jí osobně. Toto však postrádám snad u všech politiků bez ohledu na stranickou příslušnost - nikdo z nich nikdy neřekne, že v jejich straně se občas objeví lidi, kteří něco podělali a patří třeba i za mříže.

Celá debata tak byla smutnou podívanou, která jen potvrdila, že našim politikům chybí sebereflexe, pokora a některým dokonce i základní znalosti. A podobných debat budeme v následujících týdnech a měsících sledovat víc. Nejspíš ještě bolestivějších.

Článek byl sepsán na základě osobního názoru autora a zhlédnutí diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce ze dne 18.5.2025.