Článek
Obecně platí, že s vyděrači se nevyjednává. Pokud ano, tak jen proto, abyste se zdrželi, než se vyšetřovatelé dostanou tak blízko, že padoucha seberou či zlikvidují. Běžné schéma používané ve filmových thrillerech. Díky „dvojministru“ Macinkovi vidíme v reálu, jak extrémně úspěšná může být jiná strategie. Nechat vyděrače, ať vyjednává sám proti sobě.
O tom, zdali se pokusil prezidenta vydírat už toho bylo napsaného hodně. Sám Macinka, muž, který se vyhnul vojenské službě a má minimální zkušenosti s vysokou politikou, se domníval, že „porazí“ generála s velkými vojenskými zkušenostmi, který jako druhý nejvyšší představitel NATO jednal se špičkami světové politiky. Už jen „esemeskový“ pokus o nátlak ukazuje nevyzrálost mladého vyděrače. Stačilo neustoupit (vyděračům se neustupuje), informace zveřejnit a nastal okamžitý zvrat.
Jakmile totiž jednání probíhá pod veřejnou mediální kontrolou, tak najednou hrubost a nátlak přestávají fungovat. Macinka se vzápětí pokusil zakázat redaktorce Deníku N přístup na tiskové konference a opět prohrál. Média dala jasně najevo, že tento slovensko-maďarský přístup není akceptovatelný a selekce médií se nekonala.
Ministr zahraničí je ten, který by se měl vyjadřovat k zahraničně-politickým otázkám, což nutně vyžaduje koordinaci s hlavou státu. Ty se ale Macinka rozhodl ignorovat… a opět prohrál. Přišel definitivně o Turka, protože prezident Pavel jasně řekl, že jmenován nebude, vyhrožování kompetenční žalobou nezabralo, a nyní už se nesmí vyjadřovat ani k zahraniční politice.
Už je jen krok od toho, aby ho premiér Babiš odvolal, evidentně mu motoristické kauzy začínají brát víc energie, než si původně představoval. Tedy pokud si vůbec připustil, že jich bude tolik. Zatímco prezident postupuje přesně podle pravidel, jak zákonných, tak lidských, ministr Macinka se do toho opřel mimo pravidla. Kdyby šel Petr Pavel mimo zákonný rámec, byla by žaloba dávno podaná, vyhrožoval s ní jak „neministr“ Turek, tak ministr Macinka. A zatímco na XTV si Filip Turek pochvaloval, jak ho podporují tisíce lidí, tak prezidentovi podporovatelé po statisících podepisují petice a zaplnili Staroměstské náměstí.
Poučení z celého vývoje je extrémně jednoduché a předvídatelné. Zlu, a uznejme, že vyhrožování a vydírání se za zlo označit dá, se neustupuje. Naopak, je potřeba ho dostat do centra pozornosti. Sečteno a podtrženo, agresivní a místy až arogantní Macinkovo vystupování přineslo definitivní Turkovo nejmenování, masivní prezidentskou podporu a prohlášení premiéra, že ministr zahraničí se k zahraničí vyjadřovat nebude.
V pozadí bude pravděpodobně nejen Macinkovo ego, ale něco jiného. „Je-li někdo vydíraný, je to Macinka,“ uvedl Petros Michopulos. Ve hře mohou být sponzoři strany, kteří za své peníze chtějí vidět slibované výsledky a zatím mají jen přehlídku průšvihů a proher. A to pro Petra Macinku rozhodně není dobrá zpráva.
