Článek
Je asi nezpochybnitelné, že poplatky České televizi se dříve nebo později zvednou. Zdražuje se všechno a šetří se všude. Některé historky od insiderů o šetření na jedné straně, a plýtváním na druhé, znějí až neuvěřitelně. Jenže ty se jen těžko ověřují. Faktem ale je, že se díky zdražení energií a rostoucím nárokům na platy a honoráře (nechtějte být v České televizi externista) se výroba jakéhokoli pořadu zdražuje.
Ve hře totiž nejsou jen herci nebo moderátoři, případně kameramani, ale i osvětlovači, zvukaři, kompars, střihači a nejrůznější asistenti asistentů a držiči či držitelé odrazných desek.
Končíme. Prostě proto!
Důvodem zrušení pořadu 168 hodin bylo „opakované porušování závazných pravidel při zpracování reportáží a nepřijatelný způsob konverzace Fridrichové s bývalým zaměstnancem ČT Markem Wollnerem“. Ať už to pravda je, či jde jen o zástupné důvody kryjící politickou objednávku, je teď už jedno. Na 168 hodin se podíváme už jen v archívu. Možná. O tom, že pořad 168 hodin dlouhodobě tepal politické nešvary, malé domů, či dokonce přímo rozkrýval korupční zákulisí některých firem s politiky spjatých, netřeba diskutovat. Ví to každý, kdo viděl byť jen jediný díl. Není divu, že postižené husy se ozývaly a dlouhodobě zasazovaly pro zrušení pořadu.
Jelikož bylo jasné, že napřímo, poukázáním na hrubé porušení ve formě braní úplatků členy televizního štábu, to nepůjde, zvolili odpůrci cestu delší, ale efektivnější. Pořad kritizovali takoví šíbři jako Lubomír Veselý zvaný Xaver, který doslova řekl, že „žádný pořad mu nepřijde tak zbytečný, jako 168 hodin“. Když se stal radním České televize, tak je jasné, že bude na zrušení pořadu tlačit.
A ředitel Souček šel těmto hlasům naproti. Lidem, kteří tuší, že nejdražší, ale nejpotřebnější část veřejné mediální služby, je jasné, že kvalita České televize zrušením investigativních pořadů zásadně utrpěla, a žádné sahání do televizních zábavních archívů ho nenahradí. Taky je zásadní argument, proč si televize pod vedením ředitele Součka čím dál méně zaslouží peníze, které dostává.
Zopakujme ještě jedou onu zásadní větu. Česká televize je veřejnoprávní médium a tedy televize veřejné služby. Co potřebnějšího může udělat, než hlídat politiky, státní úředníky a podnikatele, aby jednali v zájmu nás všech a nejen v zájmu svém. Místo toho se bude ředitel Souček řešit, zdali bude či nebude populární show Star Dance.
Panem et circenses
Je to klasické chléb a hry, když se budou lidi bavit, odpustí nám, že nepracujeme, jak máme. Dejte nám peníze, my vám dáme Star Dance. Poněkud ve stínu stojí fakt, že Star Dance není ani českým nápadem, ale kopií britské televizní show. „Pokud budou poplatky, bude i Star Dance,“ podmiňuje existenci soutěže Jan Souček. Jenže zatímco Star Dance je obyčejná hra, byť s občas neobyčejnými soutěžícími, tak investigace je potřebná součást demokracie. Jestli je důvod zaváhat nad zvyšováním poplatků, tak je to fakt, že peníze mají jít podle činů ředitele spíš na tancovačky než na sbírání seriozních podkladů na důležité reportáže.
Star Dance je komentovaná v bulváru, a je vlastně trochu jedno, kdo nakonec vyhraje. Tato politické podvody a hrátky, na které nikdo neupozorní a projdou, se mohou dotknout peněženky každého z nás. A protože s jídlem roste chuť, budou bujet dál. Zatímco Jan Souček vyhrožuje, že zruší taneční pokoukání, tak mnohem větší škodu už udělal. A v zákulisí mu darebové potichu tleskají.
