TOP GUN 2.0: V tomhle filmu by vyhráli Kuvajťané. Důkazem jsou tři sestřely

Jak je možné, že Kuvajťané během jediného dne sestřelili hned tři americké stíhačky? Zdá se, že kdyby se Kuvajťané postavili proti Američanům v Top Gun, asi by film vypadal poněkud jinak.

Nejprve trocha nepříliš velké nadsázky. Americký Top Gun byl natočený roku 1986. Podle filmu nebylo lepších a zároveň ztřeštěnějších letců, než jsou ti z námořního letectva US NAVY.Za čtyřicet let od uvedení filmu vojenská technika přece jen trochu pokročila, sestřelené letouny nebyly F-14 Tomcat, na kterých létal Tom Cruise, ale o generaci modernější F-15E Strike Eagle. Dost možná, že jejich vylepšení mohla být paradoxnějejich slabina, ale k tomu se ještě dostaneme.

Americké centrální velení (CENTCOM) muselo přiznat, že „během aktivního boje – který zahrnoval útoky íránských letadel, balistických raket a dronů – byly stíhačky amerického letectva omylem sestřeleny kuvajtskou protivzdušnou obranou.“ Zní to mnohem lépe, než kdyby se podobný zásah povedl íránským obráncům, kteří se bránili napadení. Ovšem na druhou stranu, co může být smutnějšího a hloupějšího zároveň, než když vás sestřelí „vlastní“ strana. Zmínka o tom, co všechno bylo nasazeno, je jen psychologickou obezličkou mající naznačit, že byl chaos a zmatek, a „chybička se vloudí“. Jenže tady se vloudily chybičky hned tři. Nejde ani tak o desítky milionů, které stojí každá ze zničených stíhaček, ale o fakt, že se něco takového mohlo vůbec stát.

V každém propagačním letáku na „ef patnáctky“ se letectvo chlubí, co všechno umí a má k dispozici. Od průhledových displejů přes puls-Doppler radar Raytheon AN/APG-63, až po řadu zbraňových systémů včetně raket AIM-9 Sidewinder, kterými je měl kuvajtský pilot sestřelit. Podobných střel v různých modifikacích má řada armád světa, včetně té naší.

„F-15E může zrychlit z volnoběhu na maximální přídavné spalování za méně než čtyři sekundy, což je o 40 procent lepší než předchozí systém řízení motoru. Rychlejší zrychlení motoru znamená rychlejší vzlety a ostřejší odezvu při manévrování,“ chlubí se Američané.

Zjednodušeně řečeno: ten, kdo se ptá, ať už je to posádka letounu nebo obsluha pozemního radaru, vyšle na předem domluvené frekvenci signál. Pokud přijde správná odpověď, jedná se o spřátelené letadlo, pokud špatná nebo žádná, je objekt vyhodnocený jako nepřátelský a může se stát cílem. Ovšem pokud je odpovídač v rámci taktického rozhodování vypnutý, a mohlo jít o rozkaz z vyšších míst, tak se jedná o hrubou chybu. Je to podobné, jako kdybyste uprostřed bitvy vojákům „zneviditelnili“ uniformy, takže by rázem nebylo jasné, kdo je náš a kdo nepřítel.

Pokud to byla tato situace, tak Kuvajťané, respektive Kuvajťan, neboť se jednalo o jediného pilota, zvládl svou práci dokonale. Sundat během jednoho dne tři letouny jedné z nejmocnějších armád světa, to už je majstrštych. Ani jeden z nich nezvládl úhybné manévry. Štěstí v neštěstí bylo, že šlo o střely Sidewinder. Pravděpodobně šlo o některou z modernějších verzí, být sestřelen starší verze vybavenou elektronkami, to už by bylo docela k smíchu. Elektronky byly později nahrazeny polovodiči.

„Podle současného výrobce, společnosti Raytheon, dosáhly střely řady AIM-9 u uživatelů po celém světě zhruba 270 sestřelů,“ píše server valka.cz. Nejspíš už je to o tři víc. Být to raketa se silnější hlavicí, dost možná, že by se ani nestihli katapultovat.

Top Gun byl jen film, v němž američtí piloti využili techniku na maximum. To se o reálném nasazení nad Íránem nejspíš říct nedá. Kuvajťan, nejspíš pilotující F/A-18 (letoun hrající hlavní roli v TOP GUN Maverick) americkým letcům v reálu dokázal, že ani jejich moderní zbraně, ani jejich proklamované schopnosti, nejsou zas tak dokonalé. Říká se, že když se stane něco jednou, je to náhoda. Pokud dvakrát, jde o pravděpodobnost. A do třetice už se jedná o pravidlo.