Článek
Když vás bodne včela, páchá tím vlastně sebevraždu. Zpětné háčky jí nedovolí vytáhnout žihadlo z rány, zato bolest zraněného ho instinktivně donutí odstranit včelu co nejdál. Tím se jí vytrhne žihadlo i s částí vnitřností.
Albert Einstein nejspíš nikdy neřekl nic o tom, že lidstvo vyhyne pár let poté, co vyhynou včely, ale milovníci včel ho často dávají k dobru. Kdyby vyhynuly včely, tedy včely medonosné, což jsou ty, které vidíme nejčastěji, nejspíš by se nic zásadního nestalo. Včely medonosné chováme podobně jako skot. Jen místo stájí jim stavíme úly.
Všiml jste si, že včely medonosné mají chlupaté oči? Chloupky brání vniknutí pylu a nečistot do citlivých částí oka.
I přes jejich veškerou užitečnost, od medu přes propolis až po opylování, přece jen včelka letící bezprostředně podél odhalené lidské kůže, člověka znejistí. A alergika o to víc.
Včely bez žihadel
Protože nejčastěji chovaným druhem včely je včela medonosná, australské bezžihadlové včely stojí poněkud na okraji zájmu. Je možné, že i vy o nich právě teď slyšíte poprvé.
V Austrálii existují bezžihadlové včely. Nejedná se o produkt genového inženýrství nebo práce s cílenými mutacemi, ale o normální druhy vzniklé evolucí blanokřídlého hmyzu. V Austrálii žije několik druhů bezžihadlových včel. Nejznámější z nich je Austroplebeia australis, která je dokonce chována. Jejich med je pro vyšší obsah vlhkosti tekutější.
„Zatímco med z evropské včely medonosné (Apis mellifera) je dobře prozkoumán, léčivý potenciál medu z australské včely bez žihadla zůstává nedostatečně prozkoumán,“ píše se ve studii publikované v Applied and Environmental Microbiology.
Med je lék
Rozbor medu bezžihadlových včel ukázal, že mají výrazné mikrobiální účinky a neuškodí jim ani dlouhá léta skladování. Jenže se jedná o druhy, které se před vedrem ukrývají ve stoncích rostlin a nikoliv v dutinách pod zemí, jako to dělá naprostá většina australských včel. A to může být s postupující klimatickou změnou jejich zhouba.
Pod zemí se vedro lépe snáší
Zatímco druhy ukrývající se pod zemí, u nás to jsou třeba některé včely samotářky, jsou před teplem přece jen chráněny izolující zeminou, včely schovávající se v rostlinách jsou naopak ve větším ohrožení. „Když udeří extrémní horko, rostlina se snaží uchovat vlhkost, zachycuje teplo a prudce zvyšuje teplotu listů – což představuje nebezpečí pro všechny včely žijící uvnitř,“ vysvětluje Khadeejah Masud na stránkáchbritského magazínu Geographical.
Anketa
Měnící se klima má dopad na včely i čmeláky, což dokazují mrtví jedinci nalezení v Londýně. Důkazy evolučního přizpůsobení vědci popisují ve změněné fyziologii křídel a stěhováním se hmyzu do chladnějších oblastí. Špatnou zprávou je, že rostliny se „stěhují“ jinou rychlostí než hmyz, což znamená ekologickou disharmonii.
Austroplebeia australis - samec
Nejde jen o opylování, ale i o fakt, že mnohé rostliny jsou rostlinami živnými. Včely, na rozdíl od vos, mají relativně dobrou pověst, byť při jejich přiblížení je člověk opatrný. Bezžihadlové včely s léčivým medem, to zní pro image včel jako vyloženě dobrá zpráva.
Zdroje:
Jan Žďárek: Hmyzí rodiny a státy
