Zrození lídra: Mladý poručík Kennedy přežil taran japonského torpédoborce

John Fitzgerald Kennedy je znám jako charismatický prezident, který byl v pátek 22. listopadu 1963 zastřelen atentátníkem v texaském městě Dallas.Mnohem méně se o něm ví jako o poručíku Kennedym, kterého taranoval japonský torpédoborec Amagiri.

Existovala spousta synů bohatých Američanů, kteří se do války nedostali díky tomu, že tatínci věděli, za jako nitky zatahat. U budoucího prezidenta to bylo přesně obráceně. Díky svým bolavým zádům se ze začátku do armády nedostal, i když chtěl. Joseph P. Kennedy byl multimilionář se známostmi, a když se syn nedostal k pozemní armádě, „protlačil“ ho k námořnictvu. Přimluvil se za něj Alan Kirk, jenž byl v té době ředitel námořní rozvědky.

Kennedy senior moc dobře věděl, že budoucí politik s bojovými zkušenostmi bude mít mnohem větší kredit než politik, který se válečné službě naopak aktivně vyhýbal. Podobně na tom byl Ronald Reagan, který nevyhovoval zdravotním normám (špatný zrak) a přesto dělal, co mohl, aby se do válečného dění zapojil.

Z mladého Kennedyho se stal poručík a velitel hlídkového torpédového člunu PT-109 (PT – patrol torpedo), který byl nasazený na Šalamounových ostrovech. I když o užitečnosti torpédových člunů existovaly pochybnosti, faktem je, že zachránili stovky mužů z potopených lodí či sestřelených letadel. S pomocí jednoho z nich unikl z hrozícího japonské obklíčení i generál McArthur.

Podle knihy Thomase J. Craughwella Slavné záchranné operace zachránily i jednu jeptišku. „Měly dřevěný trup, dlouhé byly 24,5 m a 6,3 m široké. Dvanáctiválcové motory dokázaly vyvinout 4 500 koňských sil a čluny dosahovaly rychlosti až 41 uzlů,“ píše Craughwell. Pro konkrétnější představu, 41 uzlů je 76 km v hodině.

Když 1. srpna 1943 ohlásili američtí zpravodajci, že Japonci plánují výsadek, bylo proti japonským lodím vysláno 15 torpédových člunů, včetně PT-109, jemuž velel poručík Kennedy. Japoncům se ve tmě podařilo proklouznout a vojáky vysadit na hustě zalesněný ostrov Kolombangara. Torpédoborec Amagiri, který v konvoji sloužil jako doprovod, taranoval (v podstatě přejel) Kennedyho člun.

Dodnes se neví, zdali byla loď záměrně navedena na kolizní kurs nebo šlo o pro japonské „šťastnou“ nehodu. V každém případě ze třináctičlenů posádky Amagiri zabila na místě dva členy posádky. Andrew Jackson Kirksey měl za úkol obsluhovat torpéda, a důstojník Harold William Marney, jenž byl přímo v místě srážky. Torpédoborec Amagiri plul tmou relativně vysokou rychlostí s cílem dostat se z rizikové oblasti pokud možno ještě za tmy. Jeden ze členů, Partick McMahon, byl těžce popálen explodujícím palivem a bez Kennedyho pomoci by nejspíš utonul.

Druhý den ráno dostal Arthur R. Evans, člen australské pobřežní hlídky zprávu od Spojenců, že se v Blackettově úžině ztratil člun PT-109 s tím, že je potřeba hledat případné přeživší. Těm se mezitím podařilo doplavat na ostrůvek Plum Pudding (dnes známý jako Kennedyho ostrov, místní název Kasolo). Jde o pouze 1,17 ha velký ostrůvek, který se sice hodí na záchranu, ale nikoliv na přežití. Dnes je z něj turistická atrakce. Na ostrově mariňáci nenašli žádný zdroj pitné vody, což jejich situaci rapidně zhoršovalo. První, kdo na ostrůvku uvízlé Američany našel, byli domorodci dvacetiletý Biuku Casa a osmnáctiletý Eroni Kumana. Oba patřili k síti zvědů, kteří měli hlásit případné přeživší. Ovšem na Plum Pudding nejeli hledat Američany, ale chtěli si setřást nějaké kokosy.

Nakonec se po složité anabázi, do které byli zapojeni jak australští zvědové, tak americké námořnictvo podařilo osádku PT-109 zachránit. Zbytky člunu se povedlo najít v roce 2002. Oba zachránci až do Kennedyho vraždy zůstali jeho přáteli.