Článek
Iveta Bartošové se narodila v Čeladné na jižní Moravě v roce 1966. Už od dětství navštěvovala dětský sbor, a tak bylo nasnadě, že se v šestnácti letech přihlásila do amatérské pěvecké soutěže Mladá píseň Jihlava. A právě tam se seznámila se svým prvním osudovým mužem. Petrem Sepešim. A s ním začala její pěvecká kariéra
S Petrem Sepešim prožila Iveta dva roky a byla to její velká láska. Jak se ale později ukázalo, Petr Sepeši jejich vztah nebral tak vážně a Ivetu podváděl. Zahynul v roce 1985 na železničním přejezdu. Iveta se pak na čas z hudební branže stáhla. Vrátila se jako členka skupiny Balent a následně Kroků Františka Janečka. A pak se vrhla na úspěšnou sólovou dráhu, která ji hned třikrát vynesla na první místo v anketě popularity Zlatý Slavík.
Osobní život Ivety ale nebyl procházka růžovým sadem. Zamilovala se do Michala Penka, kterého si chtěla vzít. Jeho žárlivost ale vztah zničila. A Iveta se tehdy ocitla v náručí skladatele Ladislava Štaidla. Štaidl byl ale ženatý a Ivetě nemohl dát to, co by si ona přála. A tak byl jejich vztah plný hádek a neshod. Iveta od Štaidla utíkala a zase se vracela, prožila románek s Rudolfem Hrušínským nejmladším při natáčení filmu Svatba upírů, podstoupila potrat, pokusila se o sebevraždu a nakonec skončila v rukou otcovraha Romana Třísky, který ji dle jejich slov čtrnáct dní věznil. Soud ale rozhodl v jeho prospěch a Ivetino tvrzení smetl ze stolu.
Ze svého prvního pádu na dno se ale Iveta rychle oklepala. Její kariéra na tom nebyla úplně nejlépe, ona se ale nehodlala vzdát. Stala se matkou Štaidlova syna Artura a odmítala se svému parternovi podvolit v tom, aby se z ní stala žena v domácnosti. S pomocí Karla Svobody začala hrát v muzikálu Dracula a vrátila se do hudební branže jako velká hvězda. S hitem Tři oříšky byla její kariéra na vrcholu. Pak ale Bartošová od Štaidla s malým Arturem odešla a začala plnit první stránky bulvárních deníků.
Během pár let se jí totiž rozpadlo hned několik vztahů a Iveta to řešila prášky a alkoholem. Dohnalo ji to až na pokraj propasti, odkud se dostala jen díky tomu, že se nechala hospitalizovat na Psychiatrické léčebně v Kroměříži. A právě tehdy se začala psát poslední kapitola jejího života.
Vrátila se sice plná síly a zkoušela se dostat zpět na výsluní, vztah s Jiřím Pomejem a jeho rychlý konec ji ale smetl na úplné dno. Pak už jsme Ivetu často vídali ve zbědovaném stavu. Střídali se u ní stavy, kdy byla opuchlá, špatně artikulovala a marně hledala vhodná slova, se stavy, kdy šla do sebe, vypadala výborně a zdálo se, že je milovaná zpěvačka zpět. Vztahy jí ale pořád nevycházely.
Pár měsíců byla s Domenicem Martuccim, pak ji pronásledoval Zdeněk Macura a Iveta skončila v domě Josefa Rychtáře. A právě tehdy se nepsalo snad o ničem jiném než právě o ní. Zdeněk Macura ji odvezl do Itálie, kde podle jejího tvrzení byla proti své vůli vězněná, dokud si pro ni Josef Rychtář nepřijel. Když si ji z Itálie přivezl zpět, vypadalo vše růžově. Konala se svatba, Iveta byla zase na chvíli šťastně. Pomalu se pokoušela o pěvecký návrat. Jenže pak přišla zpráva, že zpěvačka ukončila svůj život pod koly jedoucího vlaku. A všechny naděje na její záchranu se rozplynuly.
Za pád Ivety Bartošové mohla naivita, se kterou vstupovala do partnerských vztahů. A když vztahy nebyly takové, jaké si představovala, hroutila se z toho. Na svých partnerech se totiž stávala závislá, což nakonec vedlo i k její silné psychické labilitě, která vyústila v hroznou tragédii.
Před 11 lety odešla skvělá zpěvačka, matka a dcera, která tu s námi ještě měla být. V našich vzpomínkách a v písních, které tu po sobě zanechala, ale žije dál. A ještě dlouho žít bude.
Zpracováno na základě:
