Článek
Druhá řada začíná dílem Smím dál. Hned v úvodu epizody se ale tvůrci snaží napravit nesmyslný časový skok, který udělali na konci třetího dílu první řady, kdy se po smrti Petra Sepešiho v roce 1985 přesouváme o 3 roky později. Tento skok totiž na diváka působí tak, že Iveta se na tři roky zavřela na své rodné Moravě a na zpívání zcela zanevřela. Tady je to ale několika prvními scénami uvedeno na pravou míru. Sledujeme, jak Iveta získává jedno ocenění za druhým. Prvním z nich je Zlatý Slavík za rok 1986, dále pak 1990 a 1991.
Je to sice částečné napravení zkresleného příběhu z konce první řady, ale na ty, kteří Ivetin život detailně neznají, to může působit dost zmatečným dojmem. Vracíme se totiž do období, které už jsme uzavřeli.
Velký prostor je v úvodu epizody věnován jednomu z Ivetiných vystoupení na televizních obrazovkách po boku jejího nového partnera Ladislava Štaidla. Scénka je to dost bizarní a zabírá hned několik minut stopáže této epizody. Přitom se jedná o naprosto zbytečné okénko do Ivetina života, které diváka jen otráví.
Iveta po boku Ladislava Štaidla na veřejnosti sice září, v soukromí ale prožívá každodenní muka. Štaidl je ženatý a odmítá se rozvést. Seriál tak ukazuje divákům, že už toto období na počátku 90. let je momentem, kdy Iveta poprvé sahá po utišujících lécích, aby se zbavila depresivním stavů.
První epizoda druhé řady nám ale ukazuje i stinnou stránku slávy. Ivetu začíná pronásledovat neznámý muž, který jí na dveřích jejího bytu nechává vzkazy, ze kterých člověka až mrazí. Je Ivetou doslova posedlý a chce ji získat i proti její vůli. O takovém pronásledování ale neexistují žádné důkazy, ani záznamy, může tak jít opět pouze o fabulaci tvůrců seriálu.
Při tiskové konferenci k novému albu Ivety Bartošové Natur, které vyšlo v roce 1991, dostane Iveta v seriálu otázku, za jak dlouho se po smrti Petra Sepešiho vrátila do Prahy, aby natáčela nové písně. Otázka je mířená tak, aby Ivetu zasáhla a dostala ji do úzkých. Proslýchá se totiž, že byla zpátky v Praze již týden po Sepešiho tragické nehodě. Pokud by tuhle otázku v minulosti skutečně někdo řešil, řešil by ji bezprostředně po události. Seriál tak opět zavádí diváky na scestí tím, že se jim snaží vnuknout, že ještě 6 let po smrti Sepešiho tuto otázku někdo řešil. Iveta se v odpovědi na otázku chová k novináři velmi arogantně a sebestředně, což pro Ivetu v té době bylo naprosto atypické chování, proto to znovu lze považovat za výmysl tvůrců.
Další část epizody nám ukazuje i velmi těžké období Ivetina života, kdy se zpěvačka nechala svým partnerem přemluvil a podstoupila potrat. Naprosto nesmyslná se pak zdá postava Ivetina řidiče, který se k ní chová velmi nezdvořile až hrubě.
Na konci epizody se seriálové Ivetě splní velký sen. Zazpívá si duet s Karlem Gottem před vyprodanou Lucernou. Potom ostatně Iveta toužila již jako malá. Problém je ale v tom, že je to opět do značné míry nepřesné a zkreslené. Skutečná Iveta opravdu po písni s Karlem Gottem toužila. Tento sen se jí ale splnil mnohem dříve. Závěrečná scéna, ve které Ivetu přinesou na pódium Karlu Gottovi zabalenou jako dárek, se ve skutečnosti sice odehrála, stalo se tak ale už v roce 1986, tedy o více než pět let dříve.
Stejně tak jsme znovu svědky slabého a nepřesvědčivého pěveckého výkonu představitelky Ivety Anny Fialové, která se svými hlasovými možnostmi nemůže slavné popové princezně rovnat. Pro někoho, kdo Ivetu neznal, pak může být nepochopitelné, že někdo s takovým hlasem dokázal v tehdejším Československu vůbec prorazit. Pozitivně lze hodnotit pouze herecký i pěvecký výkon Ondřeje Rumla jako Karla Gotta.
První epizoda druhé řady Ivety tak jen potvrdila, že se jedná o seriál natočený na motivy života slavné zpěvačky. Nelze ale slepě věřit jeho obsahu, protože se na mnoha místech se skutečností rozchází.
Zpracováno na základě:
a na základě sledování a názoru na první epizodu druhé řady minisérie Iveta
