Článek
Sebevražda je v křesťanské nauce považována za hřích. Sebevraždou totiž bereme život. Sice ten svůj, ale i tak se jedná o úmysl. Kdo ale nebere tyto náboženské teze za své vlastní, kouká se na sebevraždu jako na něco trochu jiného. Sebevraždu většinou páchají lidé, kteří se dostali do problémů a nevědí, jak z nich ven. Často si ale neuvědomují, že tím způsobí daleko větší bolest svým blízkým, kteří je měli rádi.
Jedním z důvodů, proč lidé páchají sebevraždu, je právě nešťastná láska. Dívka či chlapec se poprvé zamilují, ale často je jejich láska neopětovaná, nebo něco brání tomu, aby spolu mohli být. Nezkušená mládež to může brát tak, že se jim zhroutil celý svět, že už nemají pro co žít. Uchylují se pak k tomuto nešťastnému činu.
Pro mnohé z nás je to nepochopitelné. Někdo tak mladý přece nemůže o lásce a o neštěstí nic vědět, natož se kvůli odmítnutí své první lásky zabíjet. Ale oni to prostě cítí jinak. Mladá mysl je impulzivní a často se řídí spíše city než rozumem.
V historii o tom přemýšleli trochu jinak. Vždyť i Shakespeare napsal drama o nezletilém páru, kterému láska nebyla přána. Jeden z nejromantičtějších a nejtragičtějších příběhů všech dob. Romeo a Julie. Ačkoli věk Romea není nikde v Shakespearově díle uveden, odborníci se domnívají, že mu bude šestnáct až sedmnáct let. Julii je v okamžiku, kdy se s Romeem seznámí, pouhých čtrnáct let. A přesto je láska zavede až tam, odkud už není návratu.
Romeo zabíjí sám sebe, když si myslí, že jeho milovaná Julie odešla ze světa. Ta, když se poté probouzí a zjišťuje, že je mrtev Romeo, bere si i svůj život. Tragédie, kdy svět opouští dva mladí lidé z nešťastné lásky.
Příběh je samozřejmě ze 16. století, kdy byly poměry ve společnosti zcela jiné. Ale máme tu i příklad kulturního díla z nedávné minulosti. Filmové zpracování tragédie lodi Titanic v roce 1912 popisuje příběh sedmnáctileté Rose, která se na lodi zamiluje natolik, že vymění bezpečí v záchranném člunu a je připravena zemřít, jen aby mohla být se svým milovaným Jackem.
Ano, samozřejmě. Jedná se o smyšlené příběhy, které autor vytvořil záměrně ve své hlavě a otiskl na papír či na plátno. Ale takové případy se skutečně dějí a dějí se víc než často. Není ostudou o tom mluvit.
I mladí mají svoje city, proto je nesmíme brát na lehkou váhu. Zlehčování jejich problémů jim nikterak nepomůže. Pokud se vaše dítě nebo někdo z vašeho okolí dostane v takto útlém věku do depresí z nešťastné či neopětované lásky, je třeba tento problém začít řešit. Nečekat, že to samo odezní. V první řadě se musíme snažit takové osobě pomoci, vcítit se do jejich problémů a být jí oporou. Pokud nám na to ale síly nestačí, nebo vidíme, že v tomto úkolu selháváme, pak je třeba vyhledat odbornou pomoc, která takovou práci odvede za nás.
Buďme k sobě ohleduplní. Trocha laskavosti přece ještě nikoho nezabila.
