Článek
V prosinci loňského roku bylo Evropskou radou schváleno nařízení, které říká, že kohoutková voda v restauracích musí být k dispozici každému zdarma. A to už od roku 2027. Nařízení tedy začne platit za necelé dva roky. Už nyní má ale řadu odpůrců. Patří k nim zejména restauratéři.
Nejde o samotnou cenu kohoutkové vody. Ta je v nákladech restauratérů zanedbatelnou položkou. Pokud si ji ale někdo dá, musí se k tomu připočíst dodatečné náklady. A těmi je především čas, který stráví obsluha mytím sklenice před a po konzumaci, následným natočením vody a donesením džbánu zákazníkovi. V principu, který vyplývá z nařízení, to ale bude obsluha dělat zadarmo, přestože jim při výkonu těchto činností stále poběží nárok na mzdu. Pro restauratéra to tedy znamená v jistém slova smyslu ztrátu.
Tu výraznější ztrátu ale pocítí tím, že přijdou o část zisku. Ti, kteří si dnes dávají karafu kohoutkové vody často jen s plátkem citronu, za ní v restauracích platí nemalé peníze. Cena se pohybuje kolem padesáti korun za litr. Jsou však i případy, kdy vás taková voda může vyjít i třeba na 80 korun. Restauratér tak o tyto peníze přijde. A přijde o peníze i u těch, kteří si místo minerální vody v zazátkované sklenici v rámci šetření dají právě kohoutkovou vody ve vidině, že za konzumaci ušetří. To se týká především obědů či večeří. Kdo si dnes k obědu nic nedává, protože nechce utrácet za předražené nealkoholické nápoje, si rád dá vodu zdarma. Proč by taky ne.
Ztrátu tedy restauratéři bezpochyby pocítí, jde však o to, zda taková ztráta bude mít na jejich podnikání vůbec nějaký vliv. Při dnešních maržích, kterými restauratéři nealkoholické nápoje zatěžují, by to totiž na úspěšnost podnikání nemělo mít prakticky žádný vliv. Proto je s podivem, že si na toto nařízení stěžují i známí šéfkuchaři a majitelé restaurací. Patří mezi ně i Zdeněk Pohlreich, který to přirovnal k návratu k socialismu a nebál se použít ani velmi vulgární slova na adresu těch, kteří to vymysleli. Opravdu servírování kohoutkové vody zdarma udělá čáru přes rozpočet i jemu?
Kritizuje to i Radek Kašpárek, který k tomu však přistupuje s větším nadhledem. Představa, že člověk přijde do restaurace, aby si tam nic nedal a jen si vypil vodu zdarma, je totiž přece jen přitažená za vlasy. A Češi rádi pijí ve velkém pivo, vodu si dá jen málokdo. Reakce restauratérů a jejich důvody k odsuzování nařízení jsou tak spíše poněkud úsměvné. Úsměvný je ale i důvod, proč toto nařízení vzniklo.
Podle Evropské unie má toto nařízení pomoci snížit množství plastových obalů. Když se ale nad tím zamyslíte, v které restauraci dnes dostanete nápoj v plastu? Solidní podniky už se totiž většinou vrátily ke skleněným obalů, které jsou zálohované a které daný podnik pravidelně vrací dodavateli.
Zpracováno na základě:
a na základě vlastního názoru na zavedení kohoutkové vody v restauracích zdarma
