Článek
Spojenecký útok na Drážďany tak trochu souvisí i s naší historií. Když k němu mělo dojít, část bombardérů se kvůli husté mlze, silnému větru a chybě navigace oddělila od zbytku skupiny. Bomby začaly letouny shazovat v momentě, kdy si piloti mysleli, že jsou nad Drážďanami. Jenže se v tu chvíli nacházely nad Prahou. A tak začalo bombardování našeho hlavního města, ke kterému nikdy nemělo dojít.
Nálet na Prahu trval pouze tři minuty. Za tu dobu dokázali Američané shodit na 150 tun trhavých a zápalných bomb, které navždy změnily tvář města. Byly zničeny celé čtvrti, historicky cenné památky, ale především přišlo přes sedm stovek civilistů o život. A teď si představte, že něco podobného proběhlo i v Drážďanech. Jenže tam probíhalo bombardování prakticky nepřetržitě po dobu třech dnů. Když bylo dílo zkázy dokonáno, Drážďany prakticky přestaly existovat.
Bombardování tohoto německého města probíhalo nedaleko našich současných hranic v období mezi 13. a 15. únorem 1945. Za tu dobu podnikly spojenecké letouny hned čtyři nálety, při kterých shodili téměř 4 tisíc tun výbušnin. To, co bomby nezničily ihned, zachvátil požár, který se následně šířil městem. Více než šest kilometrů čtverečních města se ocitlo v plamenech.
Přestože se Američané později obhajovali tím, že šlo o útok na důležité vojenské a průmyslové centrum a jejich cílem byla infrastruktura, zajímavé je, že bomby až na výjimky dopadly do obydlených oblastí historického centra města. Stejně jako tomu bylo v Praze. Tam také mělo dojít k bombardování zejména vlakových nádraží, jako byl Smíchov, Žižkov a hlavní nádraží. Ani jedna bomba ale tyto cíle nezasáhla a místo toho zdevastovala historické budovy nedozírné hodnoty a způsobila oběti na životech civilistů.
Po válce se dlouho mluvilo o tom, že v Drážďanech během těchto třech dnů zahynulo téměř čtvrt milionu lidí, což se ale ukázalo jako holý nesmysl. Dnes jsou tyto odhady mnohem střízlivější a mluví se o 25 tisících. I tak se ale jedná o neskutečně vysoké číslo, obzvláště když si uvědomíme, že šlo v drtivé většině o nic netušící civilisty, kteří s válkou neměli cokoli společného.
Spojenecké nálety v Hamburku byly sice ještě ničivější, tam ale byly tyto útoky namířeny ve většině případů mimo osídlené oblasti. Drážďany jsou tak příkladem válečné krutosti a utrpení nevinných lidí. Dnes se v kontextu tohoto útoku dokonce hovoří o tom, že v inkriminovaných dnech mohl být Spojenci spáchán válečný zločin.
Ještě neuvěřitelnější je ale to, jak rychle se Drážďany dokázaly zvednout z popela. Dnes se do nich sjíždějí lidé ze širokého okolí a obdivují zrenovované pamětihodnosti a krásu tohoto města. Stopy po bombardování jsou ale na některých místech dodnes patrné, stejně jako v našem hlavním městě.
Zpracováno na základě:
