Článek
Nejmasivnější bombardování Prahy v únoru 1945 bylo podle vysvětlení Američanů pouze navigační chybou. Mezi 13. a 15. únorem totiž probíhalo bombardování německých Drážďan, které byly toho osudného dne s Prahou zaměněny. Panovala prý naprostá mlha a silný vítr odklonil americké letectvo od jejich cíle. 62 amerických letounů tak začalo na Prahu shazovat ničivé bomby.
Shozeno bylo tehdy 150 tun výbušného materiálu. Jednalo se o trhavé a také zapalné bomby. Více jak 700 civilních obyvatel bylo zabito a další tisícovka zraněna. Další osoby jako by zmizely z povrchu zemského. Teprve v 70. letech se na Vinohradské třídě objevil zasypaný kryt a v něm 23 mrtvol. Mrtvol osob, které tam kdysy hledali bezpečí.
Byl těžce poničen Emauzský klášter, zasažena byla i vila Grébovka v Havlíčkových sadech, Vinohradské divadlo, Faustův dům i jeden pražský unikát, Vinohradská synagoga.
Na Vinohradech v Sázavské ulici kdysi stávala jedna z největších synagog světa. Vznikla na konci 19. století v novorenesančním slohu s maurskými prvky. Vešlo se do ní 2000 osob a její velikost se dá přirovnat k dnešnímu kostelu sv. Ludmily na náměstí Míru.
Bohužel byla také poškozena při americkém náletu na Prahu v únoru 1945. Poškození bombami však nebylo fatální. V synagoze se ale záhy rozmohl oheň, který se nedařilo uhasit. Hašení navíc bránili okupující Němci. Budova tak z velké části vyhořela.
Ani přesto její stav nebyl takový, aby musela být zbourána. Mohla být opravena a zůstat jednou z hlavních pražských dominant. Komunistický režim však v roce 1951 nemilosrdně rozhodl o jejím zboření, a tak se i stalo. Na jejím místě dnes stojí základní škola.
Praha už nemohla být nikdy taková jako dřív. A to vše kvůli druhé světové válce, která značně poznamenala i naše území. Ať už nám újmu způsobili okupující Němci nebo naši spojenci Američané, je to jen jasný důkaz toho, že válka vždy přináší pouze zkázu a zmar na všech stranách a že je naprosto zbytečná a devastující.