Článek
Kostely se v Praze stavěly i v průběhu 20. století. Přibylo jich sice daleko méně než v předchozích stoletích, i tak jsou dnes součástí moderní tváře Prahy. A ani tohle století není výjimkou. Například mezi roky 2003 a 2007 vznikl na Chodově Sborový dům Milíče Kroměříže sloužící Českobratrské církvi evangelické. Ve stejném roce, kdy byl tento kostel dokončen, byl ve stejné lokalitě posvěcen i další kostel s komunitním centrem Matky Terezy. A v roce 2012 pak v Bubenči vznikl pravoslavný kostel svaté Ludmily.
I když se tedy mluví o tom, že věřících v Česku ubývá a naše země se řadí k těm nejvíce ateistickým v Evropě, stále se tu staví nové církevní stavby. Ta nejnovější vznikla teprve před pěti lety na pomezí Hlubočep a Barrandova. Jde o kostel Krista Spasitele a jako jeden z mála těch moderních kostelů spadá pod římskokatolickou farnost.
Když Václav Havel, otec pozdějšího československého a prvního českého prezidenta, inicioval stavbu nové čtvrti na Barrandově a investoval do ní značné finanční prostředky, začala se řešit otázka, jak to bude s kostelem pro věřící. Už ve třicátých letech se tak přemýšlelo o stavbě kostela, která však nakonec nebyla realizována. Jednak tomu nepřála situace Protektorátu Čechy a Morava, následný nástup komunistů k moci pak tyto snahy ukončil úplně. Znovu se o tom začalo přemýšlet až v 80. letech, kdy se zde začalo stavět panelové sídliště. Tehdy to ale bylo vyřešeno provizorními prostorami.
Reálné kroky k zahájení stavby kostela pak byly učiněny až zhruba před patnácti lety. Zahájení samotné stavby je pak spojeno s rokem 2018, kdy kardinál Duka požehnal základní kámen stavby. Na konci roku 2020 byl pak kostel ze železobetonu, ze skla a ze žuly hotov. Kromě samotného svatostánku se zde nachází i komunitní centrum a kavárna. Komerční prostor přímo v objektu však bývá často terčem kritiky.
Moderní architekturu kostel nezapře
Stavba této moderní stavby vyšla na 200 milionů korun. Církev z této části financovala pouhou pětinu a většinu stavby zaplatila soukromá osoba. A přestože s nádhernými kostely středověku má stavba jen pramálo společného, v roce 2021 vyhrála titul Stavba roku. Pokud někdy vstoupíte do jeho interiéru, budete překvapeni tím, jak je uvnitř světlý. Systém důmyslně uspořádaných oken sem propouští světlo po většinu dne, bílá výmalba prostorný a vzdušný dojem ještě zesiluje.
Je to zkrátka něco úplně jiného, než na co jsme v kostelech zvyklí. I oltář je zde velmi strohý a jednoduchý tak, aby ladil s interiérem. Socha Krista na skleněném kříži přeci jen není to, co vídáme v kostele každý den.
Přestože zvenčí nepůsobí kostel převratným dojmem a milovníky historie jeho moderna jistě nenadchne, uvnitř ale musí člověk smeknout před jeho architekty. Něco takové u nás totiž nemá obdoby.
Zpracováno na základě:
