Neznámá místa Prahy: Zkamenělého chlapce můžete dodnes vidět na střeše kostela na Starém Městě

Kostel svatého Martina ve zdi byl původně románským kostelem postaveným ve 12. století v tehdejší obci Újezd, dnes se nachází na Starém Městě. Později byl přestavěn do gotické podoby za vlády císaře Karla IV. Jeho název je odvozen od hradební zdi, se kterou měl společnou jižní stěnu. Těsně tedy přiléhal k hradbě tehdejší Prahy.

Císařským patentem byl zrušen za vlády Josefa II. a následně v dražbě odprodán soukromé osobě. Přestal tak zcela plnit svoji původní funkci. Stal se obytným domem o dvou patrech, kde ve v tom spodním byly většinu času obchody. Na fotografii z roku 1890 byste jej určitě nepoznali. V okolní zástavbě zcela zanikl a vypadal opravdu jen jako obyčejný dům.

Teprve na začátku 20. století jej odkoupila Praha a kostel byl regotizován, aby co nejvíce odpovídal jeho historickému vzhledu. A povedlo se. Kostel dnes vypadá jako by nikdy církevním účelům sloužit nepřestal. Málokdo by si nyní pomyslel, že v něm někdy bydleli lidé, nebo že zde byly obchody, či se tu točilo pivo.

Stojí za to se u něj zastavit a pokud to bude možné, určitě navštívit i jeho interiér. Stavební úpravy v průběhu staletí jsou uvnitř kostela jasně patrné. Dnes opět slouží církevním účelům, konkrétně Československé církvi evangelické.

Ke kostelu se váže zajímavá pověst o zkamenělém chlapci. Ta vypráví, že se tento chlapec se svojí matkou přistěhoval do domu vedle kostela. Byli velmi chudí, a tak matka musela nastoupit do práce jako služebná. Chlapec býval často doma sám a z nudy začal vymýšlet, co by kde provedl. Bavilo ho lézt na střechu kostela svatého Martina ve zdi, kde vybíral holubí hnízda.

Když šel někdo náhodou kolem kostela, vyplazoval na něj chlapec jazyk. Věděl totiž, že se za ním kolemjdoucí na střechu kostela nedostane. Jednou byl chlapec obzvláště rozverný,, a upoutal tak zraky mnoha lidí v blízkosti kostela. Na všechny vyplazoval jazyk. Shodou okolností se jeho matka toho dne vrátila dříve z práce.

Nejdříve nevěděla, proč je u kostela takové pozdvižení, ale jen co tam dorazila, byla v šoku. Její syn vyplazoval jazyk na všechny dole. V rozčilení na chlapce zakřičela: „Ty nezdaro, bodejť bys za ten hřích zkameněl!“ A jak řekla, tak se i stalo. Chlapec zkameněl v poloze, ve které v tu chvíli zrovna byl.

Tohle vše je samozřejmě jen pověst, ale sochu zkamenělého chlapce můžeme na střeše kostel sv. Martina ve zdi vidět dodnes. Jedná se o netradiční chrlič. Jak jistě víte, chrliče měly většinou podobu zvířat, ale na Starém Městě máme takový malý unikát.