Článek
Karel IV. byl velký panovník, který bývá často vzpomínán jako otec vlasti. Zbylo nám tu po něm množství jedinečných staveb, které jezdí obdivovat turisté z celého světa. Podle historických pramenů měl ale i své stinné stránky. O těch se však tak často nemluví. A tak si ho tak trochu idealizujeme. My se dnes vydáme po stopách první pražské mešity, kterou podle některých legend nechal v Praze postavit. Co je na tom pravdy?
Kostelů a církevních staveb z doby tohoto panovníka jsou na území Prahy desítky. Jedné z nich se ale přezdívá pražský minaret. Řeč je o kostele svaté Kateřiny Alexandrijské, který najdeme v Kateřinské zahradě v areálu neurologické a psychiatrické léčebny. Kostel dnes tak trochu splývá s moderní zástavbou kolem něj, jedna věc je ale na první pohled patrná. Vysoká štíhlá věž, která zdánlivě připomíná minaret.
kostel svaté Kateřiny Alexandrijské
Tady jsme ale s hledáním mešity vedle. Kromě tvaru nemá s muslimským náboženstvím cokoli společného. Již od svého založení byl součástí kláštera augustiniánek a dnes stále slouží pravoslavné církvi. V průběhu staletí navíc prošel značnými změnami, takže jeho podoba už není ani zdaleka původní.
Je tu ale ještě jedna stavba, která by mohla být právě onou kýženou mešitou. Spisovatelka a publicista Popelka Biliánová, která tvořila v druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se domnívala, že mešita z doby Karla IV. se nacházela v místech, kde dnes stojí kaple Panny Marie Altöttinské, kterou známe spíše pod názvem Kajetánka.
Kaple Panny Marie Altöttinské by mohla být první pražskou mešitou
Jedná se o architektonicky velmi zajímavý objekt s působivým interiérem. Při průzkumech kaple v roce 2010 bylo zjištěno, že zde původně nestála sama. V jejím okolí stály další objekty, na které byla přímo napojena. V nedávné době proběhla její rekonstrukce a v jejím okolí je dnes poměrně pěkný park. Jak ale tvrdila Biliánová měla být tato kaple pouze pozůstatkem většího komplexu mešity. Údajně totiž Karel IV. pozval do Prahy na dvě stovky Peršanů, kteří pro něj měli utkat spoustu krásných gobelínů a koberců. Aby ale se ale v Praze cítili dobře, nechal jim tu postavit vlastní modlitebnu a obydlí. V okolí objektů se pak měli modlit a vcházet i do věže.
I když je velmi nepravěpodobné, že by Karel IV. nechal v Praze mešitu skutečně postavit, určité indicie k tomu přímo vedou. Císař sem skutečně pozval tkalce koberců muslimského vyznání. Podle všeho ale byli ubytováni přímo v centru dění. A sice na Loretánském náměstí v areálu Pražského hradu. Stalo se tak kolem roku 1370, kdy náměstí ještě vypadalo zcela jinak než dnes. Muslimové si tam stavěly stany, ve kterých bydleli, časem ale začali zakládat vlastní domky.
Jak to tedy skutečně bylo s pražskou mešitou stále zůstává zahaleno tajemstvím, faktem ale je, že v historii existuje mnoho míst, která jsou nejasná a neexistují k nim spolehlivé historické prameny, a tak mohla mít dávná publicistka a spisovatelka klidně pravdu.
Zpracováno na základě:
