Článek
Císař Rudolf II. neskrýval své zapálení pro alchymii a objevením elixíru mládí nebo kamene mudrců, který promění všechny kovy na zlato, byl téměř posedlý. Ve staré Praze nechal tehdy zřídit tajnou alchymistickou laboratoř. V té době šlo o nejlépe vybavenou alchymistickou laboratoř vůbec. Pracovali v ní pravděpodobně Rudolfovi přední alchymisté Tycho de Brahe či Johannes Kepler.
S postupem času byla ale tato laboratoř zapomenuta a nikdo ještě do nedávna netušil, kde by se mohla nacházet. Teprve až při povodních roku 2002 se v Haštalské ulici propadla na několika místech dlažba a odhalila její přesnou lokaci. Stalo se tak před domem Jehudy ben Becalela, židovského rabína, ve své době známého jako rabbi Löw. Mimochodem rabbi Löw se sám alchymií zabýval spolu v kombinaci s židovským mystickým učením kabala. Právě z této doby tak pochází pověst o Golemovi, který byl podle ní tímto rabínem stvořen a dodnes odpočívá na půdě Staronové synagogy v Pařížské ulici.
Laboratoř zřízená přímo Rudolfem II. ve sklepení domu na dnešní adrese Haštalská 1, nebyla jediným objevem, ke kterému povodně pomohly. Z laboratoře totiž vedlo hned několik tajných chodeb, jedna z nich dokonce až do útrob Staroměstské radnice.
Alchymie byla tehdy žádanou, často ale nebezpečnou vědou, pří níž mohlo jít prakticky i o život. Protože jí ale nikdo pořádně nerozuměl, na tehdejším pražském královském dvoře se přiživovalo mnoho podvodníku, kteří ždímali císařskou pokladnu. O tom, že zde ale pokusy skutečně probíhaly, svědčí pražská legenda, kterou si místní na základě zvláštních věcí dějících se v okolí tohoto domu vymysleli. Brzy se tohoto domu bála celá Praha.
Ze sklepa domu na Haštalské podle oné legendy vyjíždělo ohnivé kozí spřežení. Kozli prý chrlili oheň a dým a pospíchali ke Staroměstskému náměstí. Víme, jak dokáže být lidská představivost bujná, a tak je nasnadě, že tato legenda mohla vzniknout jednoduše na základě pro neznalé podivných zvuků vycházejících ze sklepa domu, tedy z laboratoře, doprovázené dýmem a ohněm, který byl při alchymistických procesech naprostou nezbytností.
Zápis této legendy se objevuje v dobových pramenech již v roce 1579. Jen několik let poté se však dům mění v prodejnu léčivých bylin a lektvarů pravděpodobně připravených právě v laboratoři pod domem.
V laboratoři se po jejím objevení v roce 2002 našla spousta dobových alchymistických pomůcek a zařízení. Později v ní otevřelo své dveře muzeum alchymie, které však původní laboratoř doplnilo o další nově vytvořené předměty, aby prostor působil ještě autentičtějším dojmem. K tomu vzniklo v dalších prostorách domu několik místností, které jsou součástí prohlídky muzea alchymie. Stará dobová laboratoř tak ztratila své původní kouzlo a dnes je jen součástí trochu kýčovitého muzea, které se snaží nalákat české i zahraniční turisty za každou cenu.