Článek
Běžná administrativa v naší firmě je spojená se zakládáním faktur, skenováním smluv, zvedáním a přepojováním telefonů, rozesílání hromadných emailů a podobně. Takže žádná náročná práce. Řekl bych, že pro studenta jako dělaná. V hluchých obdobích mají naši studenti i dostatek klidu v pracovní době, aby se mohli připravovat na zkoušky a testy ve svých školách nebo se věnovat čemukoli je napadne. A přesto je velký problém takové studenty najít.
Na první problém narazíte, už když zadáváte inzerát na web. Pokud do něj neuvedete hodinovou sazbu, tak se vám studenti prakticky nehlásí, protože pro ně nejste ničím zajímavý. Pokud by ale naše firma základní sazbu uvedla, nepřihlásí se také nikdo. Naše sazba je však pouze orientační, je možné o ní jednat a případně přistoupit k navýšení, ale v inzerátu přece nebudete začínat tou nejvyšší možnou hodinovou sazbou. Zkrátka dnešní studenti neodpoví na nic, co jim neslibuje nadstandardní výdělky za minimum práce.
Přesto se nám pár studentů přihlásilo a to zejména z důvodu toho, že je u nás možné si směny a počet odpracovaných hodin za měsíc volit zcela dle svých možností v rámci naší denní pracovní doby. Někdy může student přijít na celý den, někdy třeba jen na dvě hodiny. Toto je ponecháno pouze na vůli brigádníka. A to je jistě nesporná výhoda, díky které se nám skutečně alespoň někdo přihlásil.
Základní hodinovou sazbou, kterou brigádníkům u pohovoru nabízíme, je 150 Kč na hodinu, což na dnešní dobu samozřejmě není mnoho, ale zároveň je to více, než berou někteří zaměstnanci na hlavní pracovní poměr během svého produktivního věku. U nás navíc pracují studenti na dohodu o provedení práce, takže se jim z výdělku do 10 tisíc korun neodvádí sociální a zdravotní pojištění, v případě podpisu prohlášení poplatníka ani daň z příjmu. Takže to vlastně mají v čistém.
Pokud by u nás pracovali plnou standardní pracovní dobu, mohou si přijít až na 26 700 Kč hrubého měsíčně, což o mnoho tisíc převyšuje minimální mzdu v Česku. Přesto nám na naši základní hodinovou sazbu mladí studenti kolem osmnácti devatenácti let rovnou řeknou, že za takovou almužnu opravdu pracovat nebudou.
I když se nám student zdá kvalitní a jdeme ze základní sazby výše, často nám ani horní hranice nestačí. A tu máme na 200 Kč na hodinu. Měsíčně si tedy studenti mohou přijít na více jak 35 000 Kč hrubého. Ani to je ale nepřesvědčí. Většinou s díky odmítnou, nebo řeknou, že to zkusí, ale pak již nepřijdou. Měli jsme tu dokonce jednoho, který odešel prakticky mezi dveřmi, protože podle jeho slov pod 400 Kč na hodinu nepůjde. Tak kde tyto pomocné síly brát? A to si mladí studenti nechtějí přivydělat, aby přece jenom mohli být trochu více nezávislí na svých rodičích?
Domnívám se, že to bude výchovou dnešních mladých, kteří mají často od rodičů všechno, co si zamanou a mnohdy si věcí a ani peněz neváží. Představují si, že budou pracovat pár hodin měsíčně a budou za to mít desetitisíce. Byl jsem dokonce u rozhovoru rodičů s dítětem, ve kterém se syn svým rodičům vysmál, že za takové peníze, za které pracují oni, on nikdy pracovat nebude. Je to dobou, nebo se jsme někde selhali? A co bude dál?
