Článek
Na Štědrý den měla premiéru zbrusu nová česká pohádka Klíč svatého Petra, která byla vysílána jako hlavní pořad tohoto svátečního dne. Vynikající herecké obsazení slibovalo, že by se konečně po letech mohlo jednat o povedenou štědrovečerní pohádku. Jenže opak byl pravdou. Kdo čekal tradiční českou pohádku, ten byl zcela jistě zklamán.
Příběh o žebrákovi Tobiášovi totiž nabral nečekaný spád již na začátku, kdy se hlavní hrdina spolu se dvěma zloději utopil. Celý příběh tak sledujeme tři zesnulé kumpány, jak se snaží pro svatého Petra najít klíč od nebeské brány, který mu předtím ukradli. Mají na to tři dny, jinak je čeká cesta do pekel. Tedy už zápletka byla značně přitažená za vlasy a překombinovaná.
Jenže Tobiáš se v zápalu hledání klíče svatého Petra stihne ještě ucházet o ruku princezny z místního království. A jak to tak v pohádce bývá, oba se do sebe zamilují. To je část příběhu, které se nedá nic vytknout. Jenže zlí rádcové krále se snaží princeznu zabít tím, že ji nabídnou vodníkovi. Když i ten nakonec odmítne vzít princeznu s sebou do své podvodní říše, snaží se ji zabít sami. To je na štědrovečerní pohádku pro děti trochu silné téma. Nakonec ji ale samozřejmě Tobiáš zachrání. A aby mohl zazvonit zvonec a pohádky být konec, nechá svatý Petr zesnulého Tobiáše žít, přestože by měl zemi živých opustit.
Jenže to je ten kámen úrazu. Jednou zesnulý, navždy zesnulý. Ani v pohádkách by se toto téma nemělo brát na lehkou váhu. Klíčem svatého Petra jsme tak dětem nahnaly do hlavy spoustu myšlenek. Rozhodně však ne tu kýženou vánoční atmosféru.
Na Boží Hod pak Česká televize odvysílala pohádku Tři zlaté dukáty. Novou pohádku natočenou v koprodukci Česka a Slovenska. Slovenští herci byli samozřejmě do češtiny předabováni, protože dnešní děti už slovenštině vůbec nerozumí. To ale pohádce ubírá na autentičnosti, protože hlas dabovaných postav vždy zní trochu jinak než pravý hlas herců na scéně.
Pohádka je zasazena do časového kontextu, což tento typ příběhů nebývá. V první části sledujeme osud Julie na začátku 17. století, kde je prokleta svou chamtivou tetou. Pak se příběh přesouvá na začátek 20. století a jsme svědky životního příběhu mladého pasáka Juraje, který si vyrábí svou vlastní elektřinu. Tu pak používá na elektrický ohradník pro ovce, aby se mu nerozutekly. Jeho největším snem je cesta do Ameriky. Už tento popis rozhodně nezní jako pohádka. Ale ono je to nakonec ještě horší.
Pak už totiž žádnou výraznou zápletku v celém příběhu nenajdete. Je to jen o sbližování prokleté Julie a pasáka Juraje. Vše je postaveno na tom, že Julie pocházející ze 17. století se seznamuje s věcmi, které byly za oněch tři sta let vynalezeny a je prakticky vším udivena. Polovinu příběhu je pasák Juraj bez svrchní části oděvu, aby vynikla vypracovaná postava jeho představitele. To ale do pohádky nepatří už vůbec.
Proč nejsme schopni natočit pohádku, která by byla důstojným pokračovatelem odkazu našich starých tradičních pohádek? Jestli se někdo obává toho, že by taková retro pohádka nikoho nebavila, tak je to holý nesmysl. Staré české pohádky jsou kvalitní a dodnes baví nespočet diváků. A nikdy nepadne ani slovo o nemodernosti. Proč to někdo alespoň nezkusí?
Zpracováno na základě televizního vysílaní pohádek Klíč svatého Petra (vysíláno 24.12.2023) a Tři zlaté dukáty (vysíláno 25.12.2023) na České televizi.
