Článek
V druhé polovině 17. století žila Francie řadou travičských afér. První obviněnou se stala markýza de Brinvilliers, kterou soud obvinil z toho, že nechala otrávit svého otce i dva bratry. Důvodem měla být její touha po dědictví. Proces začal v roce 1675, markýza musela během následujícího roku protrpět několik mučení, které ji měly donutit se přiznat. To však nikdy neudělala a její vina také nebyla spolehlivě prokázána. Přesto byla následujícího roku popravena setnutím hlavy.
Jenže tento případ rozpoutal ve Francii vášnivé diskuze o nové možnosti zabíjení, o takzvaném travičství. Všechno se začalo prověřovat, zejména lidé v okolí krále Ludvíka XIV. Gabriel Nicolas de Reynie, tehdejší šéf pařížské policie, vedl rozsáhlé vyšetřování s cílem odhalit, kdo všechno je do travičství namočený. Podařilo se mu vypátrat mnoho alchymistů, věštkyň a čarodějnic, kteří se na tomto módním trendu podíleli.
V roce 1679 však začíná celá věc nabírat na obrátkách. Do vězení se dostává věštkyně La Voisin. Kromě toho, že byla obžalována z mnoha zločinů, byla i důležitou svědkyní. Jako jednu ze svých hlavních spojenkyň tehdy označila královu milenku Madame de Montespan. Skandál byl na světě.
Voisinová u soudu přiznala, že sloužila pro Madame de Montespan černou mši, která jí měla zajistit královu přízeň. A to již v roce 1667. Král Ludvík XIV. bral celou aféru jako zradu ve vlastních řadách. Nechal obnovit soudní tribunály podobné jako v době procesů s čarodějnicemi o století dříve.
Speciální tribunály fungovaly po dobu tří let. Za tu dobu odsoudily 34 osob, což bylo na tehdejší dobu nevídané číslo. Šlechtici byli z důvodu ututlání celé aféry vykazováni z Francie, další odsouzené čekalo doživotní vězení. Někteří z nich byli mučeni. Dvě osoby při těchto mučeních zemřely. Odsouzena byla i Voisinová. Ta byla jako jedna z mála v roce 1680 upálena. Důvodem mohlo být její udání, ve kterém osočila královu milenku.
U soudu se totiž objevila na Madame de Montespan další obvinění. Černá mše podle všeho neměla sloužit pouze k získání přízně samotného Ludvíka XIV., ale také k likvidaci tehdejší milenky krále, předchůdkyně Madame de Montespan. Zazněl i hlas, že černá mše měla zahubit i samotného krále.
Madame de Montespan přesto nebyla nikdy vyslýchána a hlasy, které ji usvědčovaly, byly umlčeny. Dnes už nezjistíme, jak jeho veličenstvo Ludvík XIV. se zradou vlastní milenky naložil. Víme však, že celá travičská aféra trvající jen několik let si vyžádala nejméně tisíc životů, některé zdroje uvádějí, že jich bylo dokonce přes dva a půl tisíce.
Procesy travičské aféry byly posledními velkými francouzskými procesy, ve kterých se odsuzovalo za čarodějnictví. Po roce 1682 bylo čarodějnictví označeno za podvod, takže za něj již nikdo nemohl být odsouzen.
