Článek
Rozkolu v katolické církvi, kdy úřad zastává více než jeden papež, se říká papežské schizma. Historie jich zaznamenala hned několik, ale to nejvýznamnější schizma se datuje na přelom 14. a 15. století, konkrétně mezi lety 1378 až 1417.
V době, kdy k papežským schizmatům docházelo, nebyl papež pouze hlavou katolické církve, ale měl i velkou politickou moc. Největší papežské schizma nastalo v době, kdy v Evropě probíhala rozsáhlá krize. Města i celé národy byly zdrceny a oslabeny vlnou morových epidemií, probíhala zde stoletá válka. Papež Bonifác VIII. tehdy odmítl uznat Filipa Sličného za francouzského císaře, což vyvolalo ohromnou nevoli u francouzského lidu i vrchnosti.
Francouzi však měli připravený plán odplaty za tento čin. Po smrti úřadujícího papeže Bonifáce zařídil francouzský císař Filip v roce 1309 přesídlení úřadu papeže z Říma do jihofrancouzského Avignonu. To si zase nechtěli nechat líbit tehdejší církevní hodnostáři z Říma a Vatikánu a nového papeže Řehoře XI., který se ujal úřadu v Avignonu donutili k návratu do Říma. Nutno podotknout, že jim to trvalo mnoho let. Papežský úřad se do Říma vrátil v roce 1377 a tento akt je počátkem vzniku schizmatu.
Papežský palác ve francouzském Avignonu
Francouzi těžce nesou protiútok římské strany, která dostala papeže zpět do jejich města. Příležitost k dalším krokům se jim dostává o rok později. Papež Řehoř totiž umírá. V Římě se tak volí nový papež, ale zároveň probíhá ještě jedna volba papeže v Avignonu. Do papežského úřadu následně vstupují dva papeži, což je označováno za vznik papežského schizmatu.
Každý z papežů byl přesvědčen o tom, že právě on je tím pravým papežem. Urban VI. na straně římské a Klement VII. na straně avignonské. Rozkol v církvi ale působil nepříjemnosti. Každý papež měl své vlastní kardinály, kteří tvrdě brojili proti těm, kteří uznávali jiného papeže.
Tyto nepříjemnosti se rozhodl vyřešit církevní koncil v Pise v roce 1409. Kardinálové se na něm shodli, že jednání obou úřadujících papežů je heretické. Byl to totiž jediný způsob, jak zbavit úřadujícího papeže úřadu. Prohlásit o něm, že je heretik. Společně pak na tomto koncilu zvolili nového papeže Alexandra V. Ani římský papež Urban, ani avignonský papež Klement však tuto volbu nepřijali. Tím vzniká typ schizmatu, který se nazývá trojpapežství. Církev měla od roku 1409 hned tři papeže. Třetí z nich úřadoval z Pisy.
Celou problematiku církevního schizmatu se podařilo ukončit až na koncilu v Kostnici, kde byl mimo jiné upálen i český kněz, myslitel a pedagog Jan Hus. Na základě závěrů z kostnického koncilu byli všichni tři úřadující papeži odvoláni. Uvádí se, že byli donuceni abdikovat. Následně dochází na novou volbu nového jednotného papeže v roce 1417, kdy oficiálně končí nejdelší papežské schizma v historii církve.
