Článek
V roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický veselohru, v níž zpracoval nepravdivou historku o tom, že v době vlády Karla IV. byl ženám zakázán vstup do prostor královského hradu Karlštejn. A právě na motivy této divadelní hry vznikl v roce 1973 stejnojmenný muzikál v režii Zdeňka Podskalského. Doslova nesmrtelnou hudbu pak pro film složil Karel Svoboda, velmi oblíbený a uznávaný hudební skladatel druhé poloviny 20. století.
Karel Svoboda se narodil v roce 1938 v Praze, byl výborným hráčem na klavír a už v 60. letech se mu naskytla příležitost spolupracovat s největším umělci té doby. Patřili mezi ně Václav Neckář, Marta Kubišová, Helena Vondráčková i Karel Gott. Po smrti své první ženy Hany se znovu oženil s Václavou Horovou, dnes známou jako Vendula Svobodová či Pizingerová.
Jako hudebnímu skladateli se mu velmi dařilo. Skládal jeden hit za druhým. Prakticky každý dnes zná hity jako například Lady Carneval, Láska bláznivá, Yvetta, Tři oříšky nebo Stín katedrál. V 90. letech navíc využil příležitosti a pustil se do psaní divadelního muzikálu, který v té době ještě neměl v Česku své pevné místo. Podařilo se mu napsat nejúspěšnější český muzikál všech dob, který se stále čas od času hraje v divadlech už prakticky třicet let. Dracula byl plný nádherných melodií a písní. V roce 2007 se ale tento jedinečný hudební skladatel rozhodl odejít dobrovolně z tohoto světa.
Právě hudba a písně Karla Svobody udělaly z filmu Noc na Karlštejně neopakovatelný zážitek, ke kterému se každý rok vrací tisíce diváků, aby příběh o zákazu vstupu žen na Karlštejn sledovali v repríze na televizních obrazovkách. Hned dvě písně z filmového zpracování si následně začaly žít vlastní životem. Šlo o píseň Do věží, kterou v originále interpretoval skvělý český zpěvák Waldemar Matuška, a zejména o ústřední píseň celého muzikálu Lásko má, já stůňu v podání Heleny Vondráčkové.
U druhé zmiňované jsou ale o autorství Karla Svobody už léta vedeny diskuze. Píseň totiž není zcela jeho dílem. Ústřední motiv a melodii skladby si totiž Svoboda vypůjčil ze skladby Paduana hispanica. Ta vznikla už v 17. století, a tak se na ni v době tvorby muzikálu již nevztahovala autorská práva.
Při poslechu čtyři století staré skladby vás ale podoba s písní Lásko má, já stůňu zarazí již od prvního tónu. Stejný motiv se pak ve skladbě opakuje ještě několikrát. Možná ale právě díky tomu působí právě tato píseň tak autenticky, jako by do doby, ve které se příběh odehrává, doslova patřila. To ale nic nemění na tom, že přestože je tato píseň považována za jeden z největších hitů Karla Svobody, není tak úplně jeho.
Noc na Karlštejně už ale navždy zůstane ve zlatém fondu české kinematografie a spousta z nás se k němu budeme ráda vracet, protože se jedná o muzikálovou perlu mezi filmy tohoto období.
Zpracováno na základě:
a na základě srovnání skladeb
