Zjevení ve Fatimě bylo oficiálně uznáno jako zázrak. Sledovaly ho desetitisíce lidí

Vymyšlených nevysvětlitelných jevů existuje na světě mnoho. Většinou jde o pozorování jednoho či několika málo lidí, kteří se snaží svým konáním zpropagovat určitou lokalitu nebo sebe sama. I tak se ale někteří lidé ocitají v situacích, které jsou za hranou jejich chápání a rozhodně nejsou předem připravené. Ve 20. století se jeden takový nevysvětlitelný jev stav v Portugalsku a jeho svědky bylo kolem 70 tisíc lidí. Církví byl oficiálně uznán jako zázrak.

Poprvé se tak stalo v květnu 1917. Tři malé děti byly svědky nevysvětlitelného jevu na polích nedaleko města Fatima. Jednalo se o Lúciu Santosovou, které bylo v té době deset let, a jejího bratrance a sestřenici. Tyto děti přinášely do své vesnice zprávy o zjeveních Panny Marie. Ta se jim zjevovala dokonce pravidelně.

Zjevení Panny Marie se dětem dle jejich slov opakovalo vždy 13. den v měsíci ve stejnou denní dobu. Postupně jim zjevivší se Panna Marie svěřila tři tajemství, která jsou dnes označována jako fatimská tajemství. Po dětech chtěla, aby se kály a prosily o odpuštění pro hříšníky. Děti tak činily svědomitě a konaly kajícné skutky.

Zprávy o zjeveních na poli sdělovaly v blízké vesnici, ale nikdo jim nevěřil. Tři malé děti si to přece mohly všechno vymyslet. Vždyť dětská fantazie je přece velmi bujná. Když už toho ale bylo moc, rozhodl se jednat okresní hejtman. To bylo tehdy, když děti již třikrát přinesly poselství o třech tajemství 13. den v měsíci. Bylo to v květnu, červnu a červenci.

Tento okresní hejtman se rozhodl, že 13. srpna se děti v žádném případě nesmí vyskytovat poblíž místa, kde se jim Panna Marie zjevuje. A tak byly zadrženy a uvězněny. Při výslechu jim hejtman hrozil dokonce smrtí. Nechal připravit kotel vroucího oleje, aby mu děti prozradily tajemství, která jim Panna Marie svěřila.

Děti se podle všeho nepodvolily a další měsíc se znovu sešly s Pannou Marií na daném místě a poprosily ji, aby učinila zázrak, kterým by ostatní přesvědčily, že mluví pravdu. A tak se 13. října 1917 na místo zjevení vydalo kolem 70 tisíc lidí čekajíce, co se bude dít. A podle všech přítomných se zázrak skutečně stal.

Toho dne hustě pršelo, ale to nikomu z přihlížejících nevadilo. Čekali trpělivě. Kolem poledne pak zničehonic mraky v jednom místě ustoupily a odhalily zářící slunce. Slunce začalo po obloze rotovat a měnit barvy, které vrhalo na celé údolí. Pak se podle výpovědi svědků začalo po obloze klikacením přibližovat k zemi. Nakonec se ale rychle vrátilo na své původní místo. V ten okamžik došlo k onomu zázraku. Všichni, kteří zde v dešti na kost promokli, byli najednou zcela suší. 70 tisíc lidí. Od té doby se tomuto zjevení říká sluneční zázrak.

Ať se tehdy na obloze odehrálo cokoli, viděli to prakticky všichni, kteří byli v té době na místě přítomni. Existují komentáře novinářů, učitelů či lékařů. Církev uznala incident jako skutečný zázrak. Věda se snaží existenci zázraku vyvrátit. I kdyby se nějaké racionální vysvětlení našlo, stalo se tak v den a hodinu, které děti předpověděly, a na místě, kde tato zjevení dle jejich slov mívaly pravidelně.

Lúcia Santosová později uvedla, že jí při zjevení bylo sděleno také to, že její bratranec a sestřenice zanedlouho zemřou. Tak se i stalo. Oba se stali obětí španělské chřipky v letech 1919 a 1920. Pouze Lúcia žila dál a měla několik dalších zjevení. Během svého života sepsala paměti, ve kterých odhalila tři tajemství, které se děti měly v roce 1917 na poli od Panny Marie dozvědět. Přestože je sepsala již v roce 1942, církev s odhalením třetího tajemství dlouho otálela. Nakonec byla i tato část zveřejněna v roce 2000 tehdejším kardinálem Josephem Ratzingerem. Lúcia zemřela ve věku 97 let v roce 2005.