Článek
Stát by měl pomáhat, ne překážet
Každý z nás chce žít svůj život podle svých představ. Pracovat, starat se o rodinu, dělat to, co nás baví. Ale občas nám stát klade do cesty překážky, které nám zbytečně komplikují život. Zákony a pravidla, která by měla chránit a usnadnit, nás často spíš brzdí.
Bába kořenářka by dnes neobstála
Představte si babičku, která se celý život věnovala bylinkám a lidem v okolí pomáhala svými znalostmi. Dříve byla neocenitelným členem komunity, dnes by ale neměla šanci. Aby mohla svoje bylinky vůbec sbírat, musela by projít složitým systémem povolení, školení a certifikací. A i kdyby to všechno zvládla, na její malou živnost by jí zbylo jenom množství pravidel, která ji ve skutečnosti odradí. Takto by babička místo pomoci lidem skončila v byrokratickém labyrintu. Kdyby bylo všechno na rozhodnutí lidí, nebylo by potřeba složitého dohledu.
Doma pečené dorty? Pokud nemáte nerezovou kuchyň, tak ne
Podobný problém by měla žena, která chce péct doma dorty a prodávat je. Co by mohlo být přirozenější? Jenže i tady narazí na překážky – musí splnit hygienické předpisy, používat vhodné vybavení a žít podle pravidel, která ve výsledku brání její tvorbě. Dříve si lidé pečivo koupili od sousedky, pokud jim chutnalo. Dneska je to složité a vyžaduje to zbytečnou administrativu. Zatímco malý podnikatel musí proplout byrokratickým systémem, velké firmy si všechno „přizpůsobí“ a kontrola je jen formální.
Proč to nefunguje, jak by mělo?
Stát často nechrání nás, běžné občany, ale spíše velké korporace, které mají dost prostředků a právníků, aby se v byrokracii vyznaly. Pro malé podnikatele nebo jednotlivce to znamená, že i když mají skvělé nápady, nemají šanci je realizovat, protože narazí na nespočet předpisů a administrativních překážek. Stát, který by měl podporovat malé a nezávislé, v podstatě jen udržuje systém, kde velcí hráči mají vždy navrch. A místo toho, aby se lidé mohli svobodně věnovat tomu, co je baví, jsou uzamčeni v nekonečné smyčce povolení, licencí a kontrol.
Svoboda a důvěra
Lidé mají schopnosti a nápady, které by měli možnost rozvíjet, ale místo toho je stát svazuje pravidly, která nejsou vždy na místě. Lidé nejsou nesvéprávní a měli by mít možnost rozhodovat o tom, co je pro ně nejlepší. Základní důvěra mezi občany by měla být posilována, ne zbytečně regulována.
Stát by neměl kontrolovat každý malý krok, co děláme – ať už jde o sbírání bylinek nebo pečení dortů. Měl by podporovat naši schopnost rozpoznat, co je dobré, a udržovat základní pravidla, která nám skutečně pomohou.
Důvěra a svoboda jako klíč k silné společnosti
Dnes se kolem nás vytváří spousta příležitostí, ale místo toho, abychom je využili, narazíme na byrokracii. Stát by měl lidem pomáhat, ne jim komplikovat život. Ať už jde o babku kořenářku nebo ženu, která chce péct, měli bychom se ptát, proč nám vlastně brání dělat věci, které nám přirozeně jdou.
Každý by měl mít možnost využít svůj potenciál a ukázat, co umí. A místo zbytečné regulace bychom měli vrátit do života více důvěry a svobody. Společnost, která postaví na těchto principech, bude vždy silnější než ta, která se snaží všechno kontrolovat.
