Článek
… i když je jistě míněno v dobrém.
„Kletba z Kočičí knihy Uctívačů praví, že kdo na kočku jen zle pomyslí, nechť se se škrkavkami, svrabem, FIV, FIP i FeLV na smrtelném loži v sevření posledních výdechů obrací.“ (Volný překlad, autorství nepřiznané.)
Jak začíná příběh v podstatě největších tyranů na světě? Našli jsme koťata…
A přesně tak to začalo i u nás. Babička má velkou stodolu, kterou si sem tam vyhlídne nějaká ta toulavá kočka ve vysoké fázi březosti. Jelikož by se o ně babička postarala pro mě ne příliš příjemným způsobem, rozhodla jsem se, že se jich ujmu. Počíhala jsem si na jejich kočičí maminu a odvezla je.
Asi po čtyřech měsících jsem jim chtěla najít domov. Napsala jsem různě po sociálních sítích nebo inzertních webech. Zájemců bylo málo, ale pseudoochránců koček* se během několika minut vyrojilo až zbytečně moc.
*Pseudoochránce koček je člověk, který problematiku přemnožených koček řeší z co možná nejvzdálenějšího konce, tedy hrdinsky napadá například lidi na sociálních sítích. Prohlašuje se za odborníka, ale jeho znalosti jsou na úrovni průměrného chovatele koček.
Reaguje většinou výrazně emocionálně a nemá problém s agresivním chováním nebo urážkami. Debata s ním není možná, často i jen kvůli jeho špatnému písemnému projevu. Ví, co je pro kočky dobré, všechno ostatní označuje za týrání. Identifikuje se se skupinou, která pomáhá kočičím útulkům, i klidně jenom tím, že je odebírá na internetu.
Jaké byly reakce?
„Doufám že je maminka uz kastrovaná!“
„Množkaaa hnus.“
„proc mnozite dalsi? vsude jich je hodne to nema dalsi smysl..“
„tyrate je, chudaci malinci“
„to zname do dobrych rukou, jasne, pak jsou plné útulky, je pak nikdo nechce“
„pani jen daruje, kdyz nechci nekomentuju to, proboba!“
„ty si ku***“
„no nemyslim ze maji tolik mesicu,jsou maly, nechte je jeste u maminy, mají na to právo“
„vezmete si radeji nějaké z utulku, nepodporujte mnozirny“
„Lidi prosí vás kastrujte alespon. Je to tu samý inzerát. Útulky jsou úplně plné.“
Přináším jen lehký výcuc, který určitě stačí pro ilustraci. Komunikace měla spíše monotónní charakter. Výhružky a urážky jak na běžícím páse, mnoho pikantností mi přistálo rovnou i přímo do zpráv.
Satan týrající kočky
Jedna paní nebo slečna s kočičí profilovkou mě nazvala tyranem a že kdyby mě potkala osobně, ublížila by mi. Jsem totiž satan, kvůli kterému mnoho koček trpí. Pak dodala, že se jí chce ze mě zvracet a ať táhnu do háje.
Text jsem výrazně odlehčila, nemá smysl být vulgární. Navíc jsem ho i musela hodně luštit, ale „poselství“ jsem doufám chytla správné.
Daruji do dobrých rukou své děti
Pokud byste napsali, že chcete darovat své děti, pak by to možná i mělo nějaký vtip a dávalo by to větší smysl. Takový inzerát si představuju třeba takto:
„Daruji do dobrých rukou dvě holčičky a jednoho chlapečka. Holčičky jsou blonďaté a mají dva a čtyři roky. Už nemají plenu, ale hodně povídají. Na člověka jsou zvyklé. Chlapeček je tmavovlasý a trochu ostýchavý. Bude potřeba delší čas, aby si na Vás zvyknul. Má 7 měsíců. Čistotný, ideálně do bytu. Vše strká do pusy, tak by to venku bylo nebezpečné. Odčervení jsou, kastrace povinná.“
Až si ho přečtete, znovu se vraťte nahoru ke komentářům.
To jen tak pro odlehčení …
Zabrousila jsem k ostatním příspěvkům a i když skupina na soc. síti slibovala, že to je darování bez buzerace, nikdy se to bez aspoň lehkého rýpance neobešlo. Lidé, kteří darovali, se většinou uchýlili k ignoraci, k posměškům, případně opláceli útok útokem. Opravdu ideální start smysluplné debaty, kdy se někoho snažíte přesvědčit, aby zvážil Váš způsob, který považujete za správný.
Děkuji za zpětnou vazbu! Vezmu si to k srdci
A tady se dostáváme k tomu, co mě zajímá. To si opravdu nějaká Maruška Afrodité Králíčková (pozměněno) myslí, že reakce někoho na „další hlupák, proboha kastrujte to ty kočky zbytečně umíraj nikdo to nechce, je mi z vás špatně“ bude něco na způsob „ano, děkuju moc za zpětnou vazbu, jsem hlupák a mrzí mě, že vám je ze mě špatně, budu se řídit vaší radou…“
Člověk musí být opravdu hodně nad věcí a mít minimálně jeden sebezkušenostní výcvik a kurz krizové intervence, aby zvládl na podobné nesmysly reagovat aspoň trochu kloudně.
Pokud vím, nikde není povinnost, že by se kočky musely kastrovat. Všude se zatím jedná jen o doporučení. Takže je to nějaké Vaše přesvědčení, které vnímáte za správné. Tím pádem byste měli diplomatičtěji hledat vhodné argumenty, jak přetáhnout ty, co nekastrují, na svou stranu.
Kočičí pseudoochránci vs. ochránci
A ideálně i tlačit na nějakou legislativní změnu, ne terorizovat někoho na Facebooku. Ale to je přesně jeden z hlavních rysů, jak se pseudoochránce liší od ochránce.
Přes čtyři roky jsem aktivně spolupracovala s kočičím útulkem jako dočasná péče. Pomáhala jsem odchytávat, starala se o různé kočandy s různými problémy, hledala jim aktivně domov a tak dále.
I když jsem s útulkem ukončila spolupráci, jelikož jsem již nesdílela nějaké způsoby a myšlenky, vždy jsem uměla ocenit jejich tvrdou práci a zapálení. Byli to srdcaři, kteří obětovali mnoho svých financí, ale i času, aby kočkám pomohli. O tom možná příště.
Přesně tito kočičí pseudoochránci útulkům velmi kazí reputaci. Bohužel i někteří přímo v útulcích působí, jelikož je toto prostředí vděčné za jakoukoli pomoc.
Každopádně jsem celou akci nakonec přežila bez úhony. Maminka kočka byla vykastrována a vypuštěna zpět do svého původního prostředí. Koťátka nakonec nové majitele našla. Někteří mi i sem tam pošlou nějakou fotku, jak se tlapinkám v novém domově daří.
DODATEK 11. srpna 2024
Zdravím vás. Věděla jsem, že článkem otevřu bolavý vřed mezi Monteky a Kapulety. Když jsem si ale procházela komentáře, viděla jsem, že diskuze vede ve většině případů jen k urážkám a prohlubuje nenávist. To se mi vůbec nelíbí. Místo prostoru k zamyšlení, se tu stalo uštěkané tržiště. Komentáře proto raději pod tímto článkem odebírám. T.
