Česko se znovu rozpálí ke 40 stupňům. Extrémní vedra už nejsou jen nepříjemností

Český hydrometeorologický ústav upozornil, že se na celé území republiky vracejí extrémně vysoké teploty. V nejteplejších oblastech se mohou hodnoty na teploměrech znovu blížit 40 stupňům Celsia.

Nejde přitom o první mimořádně teplé období letošního roku. Červen 2026 byl v Česku podle meteorologů třetím nejteplejším červnem od roku 1961. Jeho průměrná teplota dosáhla 19,1 stupně, což bylo o 2,6 stupně více než průměr z let 1991 až 2020.

Dne 28. června navíc padl nový absolutní český teplotní rekord. V Doksanech meteorologové naměřili 41,9 stupně Celsia.

Ještě před několika lety působila čtyřicítka v české předpovědi jako výjimečný extrém. Nyní se k ní teploty během jediného léta přibližují opakovaně.

Na první pohled se může zdát, že stačí zapnout klimatizaci, koupit si studený nápoj a několik tropických dnů jednoduše přečkat. Skutečný problém je však složitější.

Během dlouhých vln veder se přehřívají byty, kanceláře, školy, nemocnice i prostředky veřejné dopravy. Beton, asfalt a střechy domů přes den nahromadí velké množství tepla, které následně uvolňují během noci. Především ve městech proto teplota nemusí klesnout dostatečně nízko ani po západu slunce.

Organismus pak nedostává příležitost k odpočinku. Člověk se hůře vyspí, je unavenější, obtížněji se soustředí a může dělat více chyb. Státní zdravotní ústav upozorňuje, že extrémní horka mohou způsobit vyčerpání, úpal a další zdravotní komplikace. Dlouhodobá tepelná zátěž zároveň snižuje pracovní produktivitu a zvyšuje riziko úrazů.

Nejohroženější jsou senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní lidé a osoby pracující venku. Problémy ale mohou postihnout i zdravého člověka, který podcení pitný režim nebo fyzickou námahu.

Vysoké teploty přicházejí v době, kdy se v části republiky znovu zhoršuje stav půdy. Model HAMR za období od 20. do 26. července evidoval některou z kategorií sucha přibližně na 27 procentech území. Mimořádné sucho se týkalo 13,9 procenta republiky.

Předpovědi navíc počítají s tím, že srážky budou na mnoha místech pouze lokální. Mohou přijít bouřky, které během několika minut přinesou velké množství vody, ta však často rychle odteče a hlubší vrstvy půdy dostatečně nezavlaží. Na značné části území nemusí během týdne pršet vůbec nebo spadne pouze několik milimetrů.

Dopady už pociťují zemědělci. Podle terénních hlášení projektu Intersucho nejsou očekávaným vlivem sucha na výnosy hlavních plodin ušetřeny žádné sledované okresy. V patnácti okresech byly koncem července odhadovány ztráty vyšší než 40 procent, především v západní části Česka.

To se nemusí okamžitě projevit u pokladny supermarketu. Slabší úroda, dražší krmivo a nedostatek sena však mohou postupně zvýšit náklady pěstitelů i chovatelů. Část těchto nákladů se následně může přenést do cen potravin.

Velká část českých bytů stále nemá klimatizaci ani venkovní stínění. Především v panelových domech a podkrovních bytech může vnitřní teplota během několika horkých dnů vystoupat na velmi nepříjemné hodnoty.

Samotná klimatizace však není univerzálním řešením. Zvyšuje spotřebu elektřiny a odvádí teplo z budov do okolních ulic. Mnohem důležitější bude postupná proměna měst: více stromů, stínu a zelených ploch, propustné povrchy, zadržování dešťové vody a lepší izolace domů.

O tom, zda se bude v českých městech během léta dát normálně žít, se tak nerozhoduje pouze v předpovědi počasí. Rozhoduje se také při každé rekonstrukci náměstí, výstavbě parkoviště nebo kácení vzrostlých stromů.

Během největších veder je vhodné omezit fyzickou aktivitu mezi pozdním dopolednem a podvečerem. Okna je lepší otevírat v noci a brzy ráno, přes den je naopak zavřít a zastínit.

Státní zdravotní ústav doporučuje lehké a prodyšné oblečení světlých barev, pokrývku hlavy, ochranu pokožky a pravidelné doplňování tekutin.

Pozornost si zaslouží také lidé v našem okolí. Krátký telefonát staršímu příbuznému nebo sousedovi může odhalit, že se necítí dobře, nemá doma dostatek vody nebo nedokáže přehřátý byt sám vyvětrat.

Děti ani zvířata nesmějí zůstat v zaparkovaném automobilu, a to ani na několik minut. Interiér vozu se na přímém slunci zahřívá extrémně rychle a pootevřené okno neposkytuje dostatečnou ochranu.

Jednotlivý horký den ještě nemusí nic dokazovat. Série teplotních rekordů, opakující se vlny veder, tropické noci a zhoršující se sucho už ale není možné vnímat pouze jako příjemné počasí k vodě.

Extrémní teploty se postupně stávají ekonomickým, zdravotním a společenským problémem. Ovlivňují množství vody v krajině, výnosy zemědělců, fungování měst i každodenní život lidí.

Otázkou už proto není, zda další vlna veder přijde. Důležitější je, zda na ni budou připravené naše domácnosti, pracoviště a města.

Léto v Česku se mění. A s ním se bude muset změnit i způsob, jakým stavíme domy, plánujeme veřejný prostor a chráníme ty, pro které může být čtyřicetistupňové vedro skutečně nebezpečné.

Článek vychází z informací dostupných v době publikace. Předpovědi počasí a průběžná data se mohou následně změnit.