Článek
Zjistěte, co pro vaše úspory znamená směrnice DAC8 a aktuální zdanění kryptoměn v ČR. Konec anonymity, byrokratická zátěž pro drobné investory a nespravedlnost vůči akciím.
Když před několika lety začala inflace ukrajovat z úspor běžných domácností dvouciferným tempem, mnoho lidí hledalo způsob, jak ochránit hodnotu svých peněz. Pro část z nich se stal řešením nákup kryptoměn. Nešlo o divokou spekulaci s vidinou rychlého zbohatnutí. Chtěli si jen koupit trochu Bitcoinu nebo Etherea a bezpečně je uložit na horší časy.
Kryptoměny tehdy slibovaly nezávislost na státu, ochranu před znehodnocením tradičních peněz a především soukromí. Tento příslib je ale nyní definitivně minulostí. Státní aparát si uvědomil, že mu unikají potenciální daňové příjmy, a rozhodl se jednat. Nástrojem této změny je nová evropská legislativa, která mění pravidla hry pro každého, kdo drží digitální aktiva.
Výsledek je pro drobné investory tvrdým vystřízlivěním. Obyčejný člověk, který si koupil kryptoměny za pár desítek tisíc korun, se najednou ocitá pod drobnohledem finanční správy. Zatímco stát utahuje šrouby a ruší dřívější anonymitu, ukazuje se, že nová pravidla dopadnou nejtvrději právě na malé střadatele. Ti skutečně bohatí mají totiž stále dostatek možností, jak své majetky přesunout mimo dosah evropských berních úřadů.
Evropská směrnice DAC8: Konec anonymity
Zlomovým bodem, který mění vztah mezi státem a majiteli kryptoměn, je evropská směrnice známá pod zkratkou DAC8 (Directive on Administrative Cooperation). Její cíl je z pohledu úředníků jednoduchý: zamezit daňovým únikům a zmapovat majetek občanů v digitálním světě. V praxi to znamená zavedení povinného automatického hlášení.
Poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, což jsou v první řadě všechny kryptoměnové burzy a směnárny, mají nyní povinnost shromažďovat detailní informace o svých uživatelích a jejich transakcích. Tyto údaje pak musí předávat domovským daňovým orgánům, které si je v rámci Evropské unie automaticky vyměňují.
Pokud jste si tedy založili účet na populární burze, prošli ověřením totožnosti (KYC) a nakoupili kryptoměny, česká Finanční správa už o vás s největší pravděpodobností ví. Vidí zůstatky na vašich účtech i hrubý objem transakcí. Původní myšlenka Bitcoinu jako sítě typu peer-to-peer, která funguje mimo dohled institucí, tak pro běžného uživatele využívajícího centralizované služby zcela zaniká.
Zmatek ve zdanění a chybějící spravedlnost
Proč tolik drobných investorů vnímá aktuální situaci jako nespravedlivou? Problém není jen v samotném zdanění, ale především ve způsobu, jakým český stát ke kryptoměnám přistupuje ve srovnání s jinými aktivy.
Podle českého zákona o daních z příjmů spadají zisky z prodeje kryptoměn pod takzvané ostatní příjmy (podle § 10). Základní sazba činí 15 %, u lidí s vysokými příjmy pak 23 %. Pokud se rozhodnete prodat své akcie nebo podílové listy v klasických fondech, stát vám nabízí úlevu: takzvaný časový test. Pokud cenné papíry držíte déle než tři roky, případně pokud váš roční příjem z jejich prodeje nepřesáhne 100 000 korun, nezaplatíte na dani ani korunu.
U kryptoměn tento mechanismus dlouhodobě chyběl. Přestože se o zavedení časového testu i pro digitální aktiva roky debatovalo a vznikaly legislativní návrhy, pro stát bylo dlouho pohodlnější pohlížet na kryptoměny výhradně jako na vysoce spekulativní nástroj. Člověk, který před lety nakoupil Bitcoin s cílem ochránit rodinné úspory před státní inflací, je tak při jeho prodeji zdaněn do poslední koruny.
Skrytá past: Zdaňuje se i směna krypto za krypto
Vysvětlení souvislostí by nebylo úplné bez upozornění na pravidlo, které drobným investorům láme vaz nejčastěji. Zdanitelnou událostí totiž není jen okamžik, kdy kryptoměnu směníte zpět na české koruny nebo eura a pošlete si je na bankovní účet. Česká finanční správa dlouhodobě razí výklad, že dani podléhá i pouhá směna jedné kryptoměny za druhou.
Představte si běžnou situaci. Koupili jste Bitcoin. Po čase se rozhodnete, že část přesunete do jiné sítě, například do Cardana nebo Etherea. V momentě, kdy na burze provedete tuto směnu, dochází z pohledu zákona k prodeji Bitcoinu a nákupu nového aktiva. Pokud měl Bitcoin v době směny vyšší hodnotu, než za jakou jste jej původně nakoupili, musíte z tohoto rozdílu odvést daň. A to i přesto, že jste v ruce nedrželi jedinou reálnou bankovku a veškerý váš majetek zůstává v digitálním světě.
Tento přístup vytváří obrovskou byrokratickou zátěž. Lidé, kteří provádějí desítky drobných transakcí ročně, musí složitě dohledávat kurzy v době každého jednotlivého obchodu, vést si detailní evidenci a vše převádět na koruny.
Praktické dopady na běžné lidi
Zavedení směrnice DAC8 a přísný výklad daňových pravidel mají na běžné lidi zcela hmatatelné dopady. Finanční úřady mají díky automatické výměně informací v rukou silný nástroj pro plošné kontroly. Pokud systém odhalí, že jste na burze realizovali obchody, ale ve vašem daňovém přiznání chybí příloha číslo 2 (kde se ostatní příjmy vykazují), můžete očekávat výzvu k podání vysvětlení.
Pro obyčejného člověka to znamená následující starosti:
- Nutnost archivace dat: Musíte si z burz stahovat historii transakcí. Pokud burza zkrachuje nebo smaže stará data, leží důkazní břemeno o nákupní ceně na vás. Pokud ji neprokážete, úřad může zdanit celou prodejní částku.
- Náklady na účetní: Výpočet daně při větším množství směn (včetně stakingu, tedy úročení kryptoměn) je natolik složitý, že laici musí platit tisíce korun za specializované daňové poradce nebo software.
- Zpětné doměrky: Finanční správa může daně doměřit až tři roky zpětně. Mnoho lidí, kteří v minulých letech kryptoměny směnili a žili v přesvědčení, že dokud peníze nepošlou do banky, nic se neděje, nyní čelí reálnému riziku pokut a penále.
Velké ryby unikají, malí platí
Zatímco drobný investor bojující s inflací tráví večery nad excelovými tabulkami a počítá kurzy pro daňové přiznání, skutečně velcí hráči mají situaci podstatně jednodušší. Zavedení plošného dohledu v Evropě paradoxně posiluje nerovnost.
Kryptoměnové velryby (investoři s obrovským kapitálem) nevyužívají běžné evropské burzy, které reportují data podle směrnice DAC8. Své prostředky chrání pomocí složitých korporátních struktur, svěřenských fondů registrovaných v zahraničí nebo takzvaných over-the-counter (OTC) trhů mimo dosah běžné regulace.
Země mimo Evropskou unii, jako jsou Spojené arabské emiráty (Dubaj) nebo některé asijské jurisdikce, nabízejí pro kryptoměnové zisky nulové nebo minimální zdanění. Pro miliardáře není problém změnit daňovou rezidenci a legálně se odvodům vyhnout. Obyčejný člověk s hypotékou a zaměstnáním v České republice takovou možnost nemá. Zůstává lapen v systému, který mu neposkytuje stejné výhody jako tradičním akciovým investorům, ale aplikuje na něj tu nejpřísnější kontrolu.
Shrnutí: Ochrana úspor s hořkou pachutí
Éra, kdy byly kryptoměny neviditelným bezpečným přístavem pro peníze obyčejných lidí, skončila. Evropská směrnice DAC8 přinesla dokonalý přehled státu nad digitálními úsporami občanů. Burzy automaticky hlásí data úřadům a česká legislativa k drobným krypto investorům nepřistupuje s žádným pochopením.
Zdanění každé směny a chybějící časový test, který by odpovídal pravidlům pro klasické cenné papíry, dělají z kryptoměn z daňového hlediska byrokratickou noční můru. Stát tak pod hlavičkou boje proti daňovým únikům cílí především na ty, kteří se jen snažili převzít zodpovědnost za své peníze. Velcí hráči mezitím dál kličkují v globálním systému a daňové břemeno tak opět dopadá primárně na střední třídu.
Zdroje a inspirace
• Ministerstvo financí ČR – Zdanění virtuálních aktivOficiální metodika a odpovědi Finanční správy k aplikaci § 10 zákona o daních z příjmů na kryptoměny. https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-prijmu/fyzicke-osoby/virtualni-aktiva
• Rada Evropské unie – Směrnice DAC8Oficiální text evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní a automatické výměně informací o kryptoaktivech. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023L2226
• Parlament ČR – Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.)Aktuální znění zákona definující zdanění ostatních příjmů a podmínky pro cenné papíry. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-586
Tento článek vychází z informací dostupných v době jeho publikace. Pokud dojde ke změně legislativy nebo zveřejnění nových údajů, mohou se některé informace změnit.
