Od 5. srpna část Ukrajinců na ochranu nedosáhne. Stávajícím držitelům ale nekončí

Bez potřebného dokladu už ochranu nezískají. Lidem, kteří ji v Česku již mají, však automaticky nekončí.

Na sociálních sítích se může objevit zjednodušené tvrzení, že od 5. srpna končí ochrana Ukrajinců v České republice. Taková informace by ale byla zavádějící.

Ve skutečnosti se neruší celý systém dočasné ochrany ani pobyt lidí, kteří už tento status získali. Zavádí se nová podmínka pro určitou skupinu žadatelů, kteří budou o ochranu teprve žádat nebo ji budou chtít získat znovu.

Ministerstvo vnitra zároveň oznámilo, že v Česku bude možné dočasnou ochranu po splnění stanoveného postupu prodloužit až do 31. března 2028. Evropský rámec dočasné ochrany byl rozhodnutím Rady EU prodloužen do 4. března 2028.

Změna se vztahuje na žádosti podané v České republice od 5. srpna 2026. Podle informací Ministerstva vnitra půjde o:

Nová povinnost se má týkat osob ve věku od 18 do 60 let, které podle ukrajinských pravidel podléhají branné nebo jiné vojenské povinnosti. Nestačí tedy pouze přijet do České republiky a doložit, že člověk před válkou žil na Ukrajině. Žadatel bude muset prokázat také svůj vztah k ukrajinské vojenské evidenci.

Neznamená to však, že by byl automaticky odmítnut každý ukrajinský muž mezi 18 a 60 lety. Rozhodující bude, zda daná osoba vojenské povinnosti skutečně podléhá a zda předloží požadované dokumenty.

Ministerstvo vnitra rozdělilo dotčené žadatele do dvou základních věkových skupin.

Lidé s brannou povinností ve věku od 18 do 22 let budou muset prokázat registraci v ukrajinské aplikaci Reserv+.

Osoby ve věku od 23 do 60 let budou muset předložit elektronický vojenský evidenční doklad označovaný jako eVOD. V něm musí být uvedena informace potvrzující, že je jejich postavení vůči vojenské povinnosti v souladu s ukrajinskými pravidly, například že byli z jejího plnění vyřazeni nebo mají příslušnou výjimku.

Samotný snímek obrazovky z telefonu nebude podle ministerstva stačit. Žadatel má předložit eVOD v listinné podobě a současně umožnit pracovníkovi ministerstva ověřit jeho aktuálnost přímo v aplikaci Reserv+.

Další možností má být eVOD úředně ověřený ukrajinským zastupitelským úřadem. Takový dokument nesmí být starší než tři pracovní dny. U některých žadatelů bude možné doložit také ukrajinské výjezdové razítko v platném cestovním pasu, společně s elektronickým vojenským dokladem.

Nejdůležitější informace se týká lidí, kteří už v České republice dočasnou ochranu mají.

Nová podmínka se na ně zpětně vztahovat nebude, pokud svůj status nepřeruší. Kvůli změně tedy nemusí opouštět Česko, nepřijdou automaticky o zaměstnání a nezanikne jim ani přístup ke zdravotní péči nebo vzdělávání dětí.

Doklad o splnění vojenských povinností se podle Ministerstva vnitra nebude vyžadovat ani při běžném prodlužování jejich současné dočasné ochrany do roku 2028.

Pozor si však musí dát lidé, kterým ochrana v minulosti zanikla a nyní chtějí požádat znovu. Opakovaná žádost se už bude posuzovat podle nových podmínek. Nestačí tedy, že člověk dočasnou ochranu v České republice dříve měl.

Rada Evropské unie změnu zdůvodňuje potřebou sladit humanitární ochranu s obrannými potřebami Ukrajiny. Evropské státy mají nadále poskytovat ochranu lidem prchajícím před válkou, současně ale nemá systém napomáhat k obcházení vojenských povinností stanovených ukrajinskými zákony.

Rada EU zdůraznila, že omezení platí pouze pro nové žadatele. Lidé, kteří už dočasnou ochranu v některém členském státě nepřetržitě využívají, mají svůj status zachovat.

Dočasná ochrana držitelům umožňuje legálně pobývat v dané zemi, pracovat bez standardního pracovního povolení, využívat zdravotní péči a za stanovených podmínek také sociální pomoc. Děti mají přístup ke vzdělávání.

Zpřísnění může přinést určité snížení budoucích výdajů. Pokud část nově příchozích ochranu nezíská, nevzniknou státu případné náklady spojené s humanitární dávkou, zdravotní péčí, administrativou nebo dalšími veřejnými službami.

Konkrétní částku, kterou by Česká republika měla díky změně ušetřit, ale stát ani Evropská unie nezveřejnily. Jakýkoliv odhad úspor v milionech nebo miliardách korun by proto byl v tuto chvíli spekulací.

Navíc neplatí, že každý člověk s dočasnou ochranou automaticky pobírá pravidelnou finanční podporu. U humanitární dávky se posuzují příjmy, úspory i náklady domácnosti. Výsledná částka může být nižší než základní hodnota dávky, případně nemusí být přiznána vůbec.

Je také potřeba počítat s tím, že dotčená skupina zahrnuje zejména lidi v produktivním věku. Pokud by v Česku pracovali, odváděli by daně, zdravotní a sociální pojištění a peníze utráceli v české ekonomice. Omezení jejich příchodu tedy nemusí pro rozpočet znamenat pouze úsporu, ale také výpadek budoucích příjmů.

Poslední zveřejněná souhrnná data Ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že ve třetím čtvrtletí roku 2025 dosáhly modelované příjmy veřejných rozpočtů spojené s lidmi s dočasnou ochranou 8,2 miliardy korun, zatímco výdaje činily 3,9 miliardy. Rozdíl byl 4,3 miliardy korun ve prospěch rozpočtu.

Za celý rok 2024 ministerstvo uvádělo kladnou bilanci 9,7 miliardy korun a za první tři čtvrtletí roku 2025 přebytek 11,7 miliardy korun. Tato čísla se týkají všech osob s dočasnou ochranou a nelze je použít jako přesný výpočet dopadu nového omezení.

Nové opatření neznamená okamžité rušení dávek všem Ukrajincům ani hromadné ukončování jejich pobytů. Nevede ani k okamžité úspoře, která by se přímo promítla například do českých důchodů, daní nebo cen energií.

Změna se odehraje především na pracovištích Ministerstva vnitra při přijímání nových žádostí. Úřady budou kontrolovat další dokumenty a část žadatelů, kteří podmínku nesplní, dočasnou ochranu nedostane.

Pro zaměstnavatele je podstatné, že pracovní oprávnění jejich současných zaměstnanců s platnou dočasnou ochranou kvůli novému pravidlu automaticky nezanikne. Stejně tak se změna bezprostředně nedotkne dětí, které již v České republice navštěvují školu, ani rodin s platným pobytovým oprávněním.

Od 5. srpna 2026 nastává významná změna, ale nikoliv konec ochrany Ukrajinců v České republice.

Část nových žadatelů podléhajících vojenským povinnostem bude muset doložit registraci nebo příslušnou výjimku. Bez potřebných dokumentů ochranu nezíská. Stávající držitelé však mohou svůj status při splnění českého registračního postupu nadále prodlužovat.

Z ekonomického hlediska může změna snížit některé budoucí výdaje. Bez znalosti počtu odmítnutých žadatelů, jejich zaměstnanosti a případných nároků na podporu ale nelze poctivě určit, zda český rozpočet skutečně ušetří, ani jak vysoká by případná úspora byla.

Článek vychází z oficiálních informací a dat dostupných v době publikace dne 4. srpna 2026. Pravidla a metodické pokyny mohou být později dále upřesněny.