OSVČ mohou získat zpět tisíce korun. Od července klesly zálohy na sociální pojištění

Nejde o běžnou každoroční úpravu záloh ani o standardní přepočet po podání přehledu o příjmech a výdajích. Změnu přinesl zákon č. 90/2026 Sb., který od července snížil minimální měsíční vyměřovací základ u hlavní samostatné výdělečné činnosti ze 40 na 35 procent průměrné mzdy.

Dotčeným podnikatelům se tak může záloha snížit až o 715 korun měsíčně. Za určitých podmínek navíc mohou požádat o vrácení části peněz zaplacených během první poloviny roku 2026.

Změna se týká především OSVČ vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost, které dosud platily zálohu ve výši 5 720 korun měsíčně.

Aby se podnikatele změna skutečně dotkla, musí být jeho pojistné za rok 2026 podle přehledu o příjmech a výdajích stanoveno z minimálního vyměřovacího základu nebo z částky pohybující se mezi původním a novým minimem.

Podnikatelé, kteří mají na základě svých předchozích výsledků stanovenou vyšší zálohu, proto nemohou automaticky začít platit pouze novou minimální částku.

Změna se netýká ani minimální zálohy při vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Ta v roce 2026 činí 1 574 korun měsíčně.

Beze změny zůstává také zvýhodněné minimum pro některé začínající OSVČ. U podnikatele, který zahájil hlavní samostatnou výdělečnou činnost a v předchozích 20 letech nepodnikal, činí minimální záloha v roce 2026 částku 3 575 korun.

Do konce června 2026 odpovídal minimální měsíční vyměřovací základ hlavní OSVČ 40 procentům průměrné mzdy. Z něj vycházela minimální záloha na důchodové pojištění ve výši 5 720 korun.

Od července se minimum snížilo na 35 procent průměrné mzdy. Nový minimální měsíční vyměřovací základ činí 17 139 korun a odpovídající minimální záloha je 5 005 korun.

Rozdíl mezi původní a novou minimální zálohou je 715 korun měsíčně.

Česká správa sociálního zabezpečení uvádí, že při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2026 může být výsledné pojistné nižší o 8 577 korun.

Skutečná úspora ale závisí na individuálních výsledcích podnikatele a definitivně se projeví až při podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2026.

Ne každý podnikatel, který dosud platil 5 720 korun, začne nově platit přesně 5 005 korun.

ČSSZ přepočítává zálohu podle měsíčního vyměřovacího základu stanoveného z předchozích příjmů podnikatele.

Pokud je vypočtený měsíční vyměřovací základ nižší než nové minimum 17 139 korun, bude záloha stanovena na 5 005 korun.

Jestliže se však vypočtený základ nachází mezi částkami 17 139 a 19 587 korun, stanoví se nová záloha podle skutečně vypočteného základu.

ČSSZ uvádí příklad podnikatele, jehož měsíční vyměřovací základ činí 18 560 korun. Takovému podnikateli se záloha sníží z 5 720 korun na 5 420 korun, nikoliv až na 5 005 korun.

Podnikatelé by proto neměli svoji platbu snižovat pouze podle obecné informace v médiích. Správnou částku si mohou ověřit na ePortálu ČSSZ ve službě Informace o zaplacených zálohách na důchodové pojištění OSVČ.

Přepočet měsíčních záloh se u běžných OSVČ uplatnil poprvé u zálohy za červenec 2026.

To je podstatný rozdíl oproti běžnému systému. Za normálních okolností se výše záloh mění především na začátku roku kvůli změně zákonného minima nebo po podání přehledu o příjmech a výdajích.

V tomto případě ale zasáhla mimořádná novela účinná od 1. července 2026. Právě proto mohlo dojít ke změně předepsaných záloh uprostřed roku.

Ačkoli se nová výše pravidelných záloh používá až od července, zákon umožnil provést pomocný přepočet také za období od ledna do června 2026.

Jeho účelem je zjistit, zda podnikatel v první polovině roku zaplatil více, než by odpovídalo nové právní úpravě.

OSVČ, která od ledna do června platila minimální zálohu 5 720 korun a jejíž nově vypočtená záloha činí 5 005 korun, může mít za šest měsíců rozdíl až 4 290 korun.

Ne každý podnikatel ale získá stejnou částku. Pokud například jeho přepočtená záloha činí 5 420 korun, bude rozdíl za šest měsíců pouze 1 800 korun.

Výši případné vratky proto vždy určí příslušná správa sociálního zabezpečení podle konkrétní situace podnikatele.

O vrácení části zaplacených záloh za první pololetí roku mohou dotčené OSVČ požádat nejpozději do konce roku 2026.

Pro žádost není připraven zvláštní formulář. Podnikatel ji může zaslat například prostřednictvím datové schránky nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Z žádosti musí být patrné:

Konkrétní částku podnikatel v žádosti uvádět nemusí. Správa sociálního zabezpečení ji vypočítá sama.

Lhůta pro vrácení peněz činí dva měsíce od podání žádosti. Podnikatel může rovněž požádat, aby byla částka použita na úhradu některých budoucích záloh.

Podání žádosti není povinné.

Pokud podnikatel o okamžité vrácení rozdílu nepožádá, zaplacené částky se započítají při ročním vyúčtování pojistného v přehledu o příjmech a výdajích za rok 2026.

Vznikne-li po konečném výpočtu přeplatek, ČSSZ jej následně vrátí podle standardních pravidel.

Žádost podaná ještě v průběhu roku je proto vhodná hlavně pro podnikatele, kteří chtějí mít peníze k dispozici dříve.

Samostatná pravidla platí pro podnikatele zařazené do prvního pásma paušálního režimu.

Jejich měsíční paušální záloha se od července 2026 snížila z 9 984 korun na 9 162 korun. Rozdíl činí 822 korun měsíčně.

Nová částka byla poprvé splatná 20. července 2026.

Protože se u prvního pásma paušálního režimu snížily zálohy také zpětně za období od ledna do června, vznikl dotčeným poplatníkům přeplatek v celkové výši 4 932 korun.

Podnikatel může tento přeplatek využít ke snížení některé z měsíčních plateb do konce roku 2026. Namísto běžné částky 9 162 korun tak při jednorázovém využití celého přeplatku zaplatí pouze 4 230 korun.

Pokud přeplatek do konce roku tímto způsobem nevyužije, může po skončení zdaňovacího období požádat finanční úřad o jeho vrácení.

Tato změna se týká prvního pásma paušálního režimu. Podnikatelé v ostatních pásmech by si proto neměli své platby bez ověření sami snižovat.

Podnikatelé by měli zkontrolovat zejména trvalé příkazy nastavené ve svém internetovém bankovnictví.

Pokud budou dál odesílat původní vyšší částku, peníze se sice neztratí, ale na účtu sociální správy nebo finančního úřadu jim bude vznikat přeplatek.

OSVČ mimo paušální režim by si před změnou trvalého příkazu měla ověřit novou předepsanou částku na ePortálu ČSSZ.

Podnikatelé v prvním pásmu paušální daně by měli pravidelnou platbu nastavit na 9 162 korun. Zároveň mohou zvážit využití přeplatku 4 932 korun ke snížení některé z následujících plateb.

Snížení záloh od července 2026 není standardním každoročním přepočtem. Jde o mimořádnou legislativní změnu, která začala platit v průběhu roku.

Současně však nejde o plošnou úlevu pro všechny živnostníky.

Největší dopad má změna na hlavní OSVČ, které dosud odváděly minimální zálohu 5 720 korun, a na podnikatele v prvním pásmu paušálního režimu.

Každý podnikatel by si proto měl nejprve zjistit svou skutečnou předepsanou částku. Teprve poté by měl měnit trvalý příkaz nebo žádat o vrácení části již zaplacených peněz.

Článek vychází z informací dostupných v době publikace. Konkrétní výše zálohy, případného přeplatku i výsledného pojistného závisí na individuální situaci podnikatele.