Článek
Ceny na čerpacích stanicích se sice neustále mění, ale jedno zůstává stejné. Každý řidič chce dojet do cíle co nejlevněji a s co nejmenší námahou. Zatímco s cenou za litr benzinu nebo nafty na totemu pumpy nic neuděláme, konečný účet za cestu držíme ve vlastních rukou, respektive na vlastní pravé noze.
Mnoho motoristů se soustředí výhradně na defenzivní jízdu a hlídání otáček, ale unikají jim technické detaily, které z nádrže nenápadně odsávají deci po decilitru. Často se přitom jedná o běžné funkce vozu, které bereme jako naprostou samozřejmost a jejichž provoz nás stojí nemalé peníze.
Jedním z nejdiskutovanějších témat mezi řidiči je používání prvků vnitřní výbavy, především pak klimatizace. Vyplatí se ji v zájmu úspory vypínat? Kdy má naopak smysl otevřít okénka a proč jsou starší atmosférické motory na tyto spotřebiče mnohem citlivější než moderní hybridy? Zde jsou ověřená fakta a technické souvislosti, které vám pomohou snížit provozní náklady.
Klimatizace jako komfort vykoupený palivem
Automobilová klimatizace není perpetuum mobile. K ochlazení interiéru potřebuje obrovské množství energie, kterou získává přímo z motoru prostřednictvím mechanického kompresoru. Tento proces představuje pro pohonnou jednotku dodatečnou a poměrně masivní zátěž.
U běžných benzinových motorů s průměrným objemem, jako jsou například spolehlivé a populární atmosférické agregáty o objemu 1.6 litru, je tato zátěž velmi znatelná. Pokud systém automatické klimatizace běží v režimu trvale zapnutého chlazení, může se spotřeba vozu zvýšit o 0,5 až 1,5 litru na 100 kilometrů v závislosti na venkovní teplotě, vlhkosti a rychlosti jízdy. V letním městském provozu, kde vůz často zastavuje a rozjíždí se, je tento nárůst vždy procentuálně vyšší než při plynulé jízdě po dálnici.
Tajemství tlačítka ECO a ECON
Mnoho řidičů nechává automatickou klimatizaci (často označovanou jako Climatronic či podobně) v režimu „Auto“ po celý rok. Většina těchto systémů však disponuje i velmi důležitým režimem ECO, případně ECON. Co se po jeho stisknutí uvnitř vozu vlastně stane?
Tento režim fyzicky odpojí nebo výrazně omezí chod kompresoru klimatizace. Vůz nadále reguluje teplotu v kabině pomocí ventilátorů, klapek a směrování vzduchu, ale nedochází k aktivnímu chlazení vzduchu pod úroveň venkovní teploty. Používání tohoto režimu v chladnějších měsících, na podzim nebo na jaře, dokáže ušetřit nezanedbatelné množství paliva bez jakékoliv ztráty tepelného komfortu. Zapnutí kompresoru má v zimě smysl především pro rychlé odmlžení oken, jelikož aktivní klimatizace vzduch vháněný do kabiny zároveň vysušuje.
Aerodynamika vs. otevřená okénka
Toto je letitý spor mnoha řidičů. Je úspornější zapnout klimatizaci, nebo v parném dni raději otevřít okna? Fyzikální zákony hovoří jasně a zlomovým bodem je v tomto případě rychlost jízdy.
Při popojíždění v kolonách a jízdě po městě zhruba do rychlosti 50 až 60 km/h je z hlediska spotřeby paliva výhodnější stáhnout okénka. Odpor vzduchu je v těchto nízkých rychlostech minimální a motor ušetří energii, kterou by jinak spotřeboval kompresor. Jakmile však vyjedete za město nebo na dálnici, rozevřená okna naruší aerodynamiku vozu natolik, že takto vytvořený odpor vzduchu zvedne spotřebu výrazně více, než kolik by si vzal zapnutý chladicí systém. Na dálnici jsou tedy vždy úspornější zavřená okna a zapnutá klimatizace.
Technický stav a další zbytečné ztráty
Elektronika a výbava nejsou jedinými faktory ovlivňujícími dojezd vozu. Dalším neviditelným nepřítelem vaší peněženky je valivý odpor pneumatik. Jízda na podhuštěných pláštích zvyšuje spotřebu až o 10 procent a navíc radikálně zkracuje životnost samotné pneumatiky, nemluvě o zhoršených jízdních vlastnostech. Pravidelná kontrola tlaku, ideálně jednou za měsíc a vždy před delší cestou, by tak měla být absolutní samozřejmostí.
Podobný negativní vliv má i zanedbaná základní údržba. Zanesený vzduchový filtr nutí motor vyvinout více práce, aby takzvaně mohl dýchat. U starších atmosférických motorů se nedostatek nasávaného vzduchu projevuje okamžitým snížením efektivity spalování směsi, ztrátou výkonu a nutností více šlapat na plynový pedál.
Předvídavost jako nejlepší nástroj úspory
Defenzivní jízda a plynulost jsou stále alfou a omegou úspory. Každé zbytečné sešlápnutí brzdy znamená přeměnu drahé kinetické energie na nevyužitelné teplo v brzdových kotoučích. Zkušení řidiči proto využívají brzdění motorem.
Pokud vidíte z dálky červenou na semaforu nebo blížící se obec, stačí včas sundat nohu z plynu a nechat zařazený rychlostní stupeň. Moderní i starší vozy se vstřikováním v tu chvíli zcela uzavřou přívod paliva do válců. Spotřeba je v tomto momentě nulová. Pokud naopak vyřadíte na neutrál, motor musí palivo spotřebovávat k udržení volnoběžných otáček.
Vysvětlení souvislostí
Moderní automobilový průmysl technologické limity starších aut postupně minimalizuje. Nová vozidla vybavená mild-hybridní technologií dokážou část energie potřebné pro běh palubních spotřebičů, včetně klimatizace, pokrýt z rekuperované elektřiny uložené v malé baterii. U těchto vozů je rozdíl ve spotřebě se zapnutou a vypnutou klimatizací často téměř neznatelný.
U starších vozů klasické koncepce však kompresor odebírá výkon přímo z klikové hřídele. Ztráta výkonu může činit i několik kilowattů, což u slabších agregátů pocítíte nejen při kontrole průměrné spotřeby na palubním počítači, ale i fyzicky na dynamice vozu při předjíždění, akceleraci nebo při jízdě do táhlého kopce.
Praktické dopady na běžné lidi
Co tato teorie znamená v praxi pro vaši peněženku? Zkusme si to spočítat na běžném příkladu. Pokud řidič ročně najede 15 000 kilometrů a z neznalosti nebo pohodlnosti používá zapnutý kompresor klimatizace i v situacích, kdy by pro udržení teploty bohatě stačil režim ECON (typicky podzimní a jarní měsíce), přichází zhruba o 0,5 litru paliva na každých 100 kilometrů.
To představuje 75 litrů zbytečně spáleného benzinu nebo nafty za jeden rok. Při průměrné ceně 38 korun za litr se jedná o necelé 3 000 korun, které doslova vyletěly výfukem. A to hovoříme pouze o klimatizaci. Přidáme-li k tomu podhuštěné pneumatiky, zanesené filtry a jízdu s příčníky na střeše, které zapomenete po dovolené sundat, může roční finanční ztráta běžné rodiny snadno překročit hranici 6 000 až 8 000 korun.
Závěr
Úsporná a efektivní jízda nespočívá v odříkání si komfortu nebo v mrznutí za volantem, ale v chytrém používání dostupné techniky. Klimatizace je skvělý sluha v horkých letních dnech, ale drahý pán, pokud běží zcela zbytečně v listopadu. Využívejte chytře režimy omezující chod kompresoru, když není venku vedro, pravidelně si hlídejte tlak v pneumatikách a přemýšlejte nad fyzikou vozu. Výsledkem bude nejen více peněz ve vaší peněžence na konci každého měsíce, ale i mnohem lepší pocit z jízdy s motorem, který zbytečně nedusíte skrytou zátěží.
Zdroje a inspirace
• Ústřední automotoklub ČR (ÚAMK) Údaje o vlivu klimatizace a tlaku v pneumatikách na celkovou spotřebu a opotřebení vozidel. https://www.uamk.cz
• Ministerstvo dopravy ČR Informace o bezpečné jízdě, technickém stavu vozidel na pozemních komunikacích a vlivu na životní prostředí. https://www.mdcr.cz
• Český statistický úřad (ČSÚ) Průměrné historické ceny pohonných hmot využité pro demonstrativní výpočty finančních dopadů v textu. https://www.czso.cz
Tento článek vychází z informací dostupných v době jeho publikace. Pokud dojde ke změně legislativy nebo zveřejnění nových údajů, mohou se některé informace změnit.
