Článek
„Nevyužiješ.“
A byla její odpověď snad špatně? Měla doplnit přísloví, takže ano, v tomto případě byla její odpověď chybná. Ale jinak, nebyla její odpověď vlastně trochu správná?
„Tati, můžeš mi prosim tě říct, kolikrát v životě se tě někdo zeptal na trávicí soustavu členovců nebo kdys to v životě potřeboval?“
Otázka, která vám sebere jakýkoliv argument, proč by se to dcera měla učit. Už mi je sebrala i u nerostů, prý proč by se ty blbý šutry měla učit. Asi bych v tomto případě nějaký argument z prstu vycucal, ale vzhledem k jejím zájmům v úplně jiné oblasti, bych s ním neuspěl a vím, že se v životě s nerostem už nesetká. A tak jsem ji při dalším podobném dotazu odkázal na povolanější osobu.
„Tati dneska jsme z matiky počítali tenhle příklad, kdy ho využiju.“
Už třicet let jsem neviděl tolik znamének, lomítek a číslic pohromadě: „No…, asi nějaký důvod tam je, když to máte umět. Zkus se zeptat paní učitelky.“
O den později.
„Tak prej to je příklad, na kterým si to zkoušíme, jen abychom to uměli spočítat.“
Taky jsem se něco takových napočítal. Ale žádnou stopu to v mé hlavě nezanechalo. Když jsem dělal před pár lety se synem domácí úkol z fyziky (šestá třída), tak jsme společně dostali za tři. Nejhorší známka, kterou do té doby obdržel a tím jsem se vyřadil z jakékoliv budoucí pomoci s domácím úkolem. Asi to bude tím, že na střední jsem měl v lavici na tyto předměty pomocníka, od kterého jsem pět let opisoval a díky tomu těmito (pro mě) nezáživnými předměty prošel.
Nezáživné byly tyto předměty pro spoustu spolužáků, ale jeden kamarád ze základky, který neměl matiku rád, ji začal na střední konečně chápat a celkem se mu i zalíbila. Tam prý měli úžasného profesora, který právě všechny příklady převáděl do praxe. Kde a jak se s nimi potkáte. Co a jak funguje. A takhle to má syn mé sestřenice už na základce. Třeba pečou chleba a u toho jim vysvětlují, odkud se berou suroviny, popisují chemický proces kvašení a nějak to učení pro děti „zhmotní“. Skrz chleba proberou látku napříč různými předměty. Otázkou stále zůstává, jestli to ve stáří využijí. Ale v mých očích je to alespoň zábavnější proces učení.
A tak by to možná mělo být. Když už to ve stáří nevyužijeme, tak ať je to v mládí alespoň zábava.
