Článek
Miluji humor. S bráchou, jsme vyrostli na seriálech jako M*A*S*H, Černá zmije, Červený trpaslík, Haló, haló!, The IT Crowd (Ajťáci), Simpsonovi. Mám to štěstí, že celý náš život surfujeme na stejně vtipné vlně a častokrát se spolu vůbec nedokážeme bavit vážně, málo která situace nás k tomu donutí. A proto ani u nás doma to se mnou rodina nemívá jednoduché. Ne, že bych snad byl nějak extra vtipný, spíš neumím být extra vážný.
Mí oblíbení stand up komici Ricky Gervais či Louis C. K. také neberou život příliš vážně a nebojí se zavítat s vtipem do oblastí, kam se nikdo z nás neopováží s humorem nikdy vkročit ani omylem. Nicméně, jak Ricky zmiňuje při svých stand up vystoupeních a jak varoval při moderování Zlatých globů přítomné herce a brzké oběti jeho nemilosrdného humoru: „Remember, they’re just jokes. We’re all gonna die soon and there’s no sequel“. A pod to já se kdykoliv podepíšu. Je zkrátka rozdíl mezi vtipem a realitou.
A věřím, že svůj podpis by přidalo spousty lidí z internetových diskusí. Občas mě překvapuje, kolik z vás dokáže být neuvěřitelně vtipných. Už podle titulku, či obsahu článku vím, že musím okamžitě zamířit do diskuse. Spousty lidí umí pohotově, trefně a v mých uších (očích) vtipně reagovat. Někdy se může zdát komentář naopak silně za hranou, pokud ovšem v humoru nějaká hrana vlastně vůbec existuje.
Když můj strejda pronesl během mé svatební hostiny „vtipnou“ narážku na úmrtí mého táty, nebyl jsem si jistý, zda to byl nemístný vtip anebo jen špatný vtip, možná však pro někoho dobrý vtip. Ta hranice je příliš tenká a zároveň velmi subjektivní. Nicméně, jeho cílem nebylo nikomu ublížit, a už vůbec ne mně. A to je přesně ta hranice, kterou vidím já. Zkrátka strejdu něco napadlo a okamžitě to řekl, ne s cílem aby mi ublížil, ale přišlo mu to vtipné. Předmět vtipu, čas vtipu a cíl vtipu nebyl v tu chvíli ideální a pokud si všechno tohle nesedne, měl by vtip vyznít alespoň pozitivně.
Fico se jako ostřílený politik může zdát jako nemístný vtip použitý pár minut/hodin po atentátu, na druhou stranu komentář nemá za cíl nikomu ublížit, je trefný a má v sobě i cosi pozitivního, protože se z toho Fico určitě dostane.
Pokud není vtip nenávistný, ať už je sebečernější, má u mě velikou šanci na úspěch. Bez humoru bychom přece nepřežili žádné katastrofy, protože vtipy zkrátka zlehčují události kolem nás a pomáhají nám snadněji proplouvat ne vždy lehkým životem. Vždyť právě díky humoru bylo při stoleté vodě možné koupit chatu na jihu Čech, která byla k vidění u Karlova mostu.
Vtip, případně pokus o vtip, který se nemusí každému zamlouvat je tisíckrát lepší než komentář plný nenávisti. Vtipy se občas zkrátka pohybují na hraně, avšak nesvědčí o bezcitnosti člověka. Nastavení hrany dobrému a špatnému vtipu bývá totiž velice subjektivní záležitost a neexistuje na to žádné obecné měřidlo. Zatímco někteří z nás se komentáři zasmějí (další se mu uvnitř zasmějí a navenek ho odsoudí, protože by vypadali jako necitové), pro jiného takový komentář bezcitný opravdu je. Zkrátka je na každém z nás, jak se postavíme k dobrému/špatnému vtipu a jak budeme na kterou situaci reagovat.
Když nám před rokem kamarád do fotbalové skupiny napsal, že chvilku nebude chodit na naše fotbálky kvůli karcinomu jícnu, nemohl jsem reagovat jinak, než otázkou jestli si nemohl najít jinou výmluvu, aby s námi nemusel chodit. Věřím, že humor bývá lepším lékem než lítost.
Asi jsem se nakonec nedostal k tomu, zda humor má či nemá hranice a zda by nějaké mít měl, ale mám ten pocit, že musíme umět rozlišit mezi tím, co člověk řekne ve vtipu a jak se opravdu chová v životě.
