Článek
„Never Really Over“ rok a půl, před vydáním alba, vyšla tato písnička. Už tehdy, nevyvolala zrovna nadšení.
Cry About It Later je hořkou vzpomínkou na dřívější písničky, které měly někdy zajímavý text. Naopak vymyšlení generovaného opakování tří stejných vět v „Cry About It Later“ evidentně příliš času nezabralo.
„Teary Eyes“ je trochu pokračováním předešlé „Cry About It Later“, což rozhodně není dobrá zpráva.
„Daisies“ je pomalejší píseň, která patří k tomu lepšímu, co album nabízí.
„Resilient“ je píseň o nezlomnosti a víry v sebe sama. Škoda, že je to celé zabalené do nudného obalu.
„Not The End Of The World“ se stalo labutí písní zpěvaččina „usměvavého“ období. Refrén si půjčuje z letité skladby skupiny Steam.
„Smile“ je hravá písnička, která by měla nutit k úsměvu. Taneční energie tu sice je ale chytlavost se ztratila cestou. Ve finále je to jen další jednoduchá odrhovačka. Chytlavost se ztratila cestou. Ve finále je to jen další jednoduchá odrhovačka.
„Champagne Problems“ začíná příjemně ale později začíná mírně nudit.
„Tucked“ přináší zajímavé frázovaní. Tímto ale její klady končí a vše se propadá do šedivé nudy.
„Harleys in Hawaii“ je klidnější písnička, která dokáže zaujmout. Její kouzlo ale brzy vyprchá.
„Only Love“ je pomalá a melancholická písnička. Bohužel, kolem člověka jen neškodně propluje i když začíná zajímavějším úvodem. Rozhodně se ale jedná o to povedenější, co album nabízí.
„What Makes a Woman“ začíná jako balada, aby se rozvinula v něco zajímavého. Je to povedený závěr alba, který přináší malou naději do budoucna.
Po hudební stránce je většina písniček nevýrazná, stejně jako u minulého alba. Katy Perry nikdy nebyla velká umělkyně ale tým kolem ní, uměl vytvořit opravdové hity. Nyní nám ale servíruje křečovitý úsměv a nudu.
Jednoduché popové písničky, které nemají čím zaujmout. Většinou je tvoří základní beat, pár basových linek a tím veškerá snaha o rozjetí prakticky končí. Právě v produkci a refrénech je hlavní kámen úrazu celého alba.
