Článek
Tímto nechci útočit na kvalitu skladeb, která je poplatná době vzniku. Album vyšlo v roce 1996.
„Elvenpath“ je jedna z nejpovedenějších písní na albu. Má skvělou atmosféru, která nás rychle zavede do říše fantasy.
„Beauty And The Beast“ uhrane pohádkovou atmosférou. Druhá věc na albu je vlastně duet s Tuomasem Holopainenen, který ve skupině vystupuje, spíše při hře na klávesy.
Následuje jediný singl z alba „The Carpenter“. Střední tempo a hitové ambice. Kazí to dlouhý a poněkud nesmyslný úvod
„Astral Romance“ ničím nepřekvapí ale ani neurazí. Nevýrazná, spíše se dá během poslechu předvídat, co bude následovat. Chybí jí jisté kouzlo zapamatovatelnosti.
„Angels Fall First“ situaci naštěstí zachrání. Název písně byl vybrán, aby se stal názvem alba. Píseň, která postupem času vykvete a upoutá.
„Tutankhamen“ nejvíce utrpěl dobou svého vzniku. Navzdory orientálnímu nádechu, zapadá do konceptu alba. Pořád se prodíráme mezi těmi povedenějšími písněmi.
Album ale začne bleskově upadat. Každé CD musí někdy přinést něco slabšího. „Nymphomaniac Fantasia“ neohromí textem, hudbou ani aranží.
„Know Why The Nightingale Sings“ je na tom téměř stejně. Tohle je prostě krok špatným směrem.
„Lappi“ svou délkou a rozdělených do více částí napovídá o pokusu o jakýsi příběh, což se vůbec nepovedlo.
Bohužel má toto album zatím jen devět písní. Angels Fall First končí s posledním tónem „Lappi“.
Spolehnout se každopádně můžeme na éterický zpěv Tarji, do kterého je těžké se nezamilovat a který byl hlavním pojítkem nejen tohoto alba, ale celé starší tvorby Nightwish.
Mnohé skupiny své nejsilnější zbraně použijí na svém debutu a zbytek kariéry se mu jen snaží přiblížit. Tato skupina mezi ně rozhodně nepatří.
