Článek
Paris Hilton vydala své první album v roce 2006. Tehdy šlo o povedené písničky, nazpívané strašlivým způsobem, od té doby se vsak posunula. V roce 2024 nám tedy servíruje své druhé album. Člověk by po tom všem, čekal nějaké zlepšení ale nezměnilo se téměř vůbec nic.
Její nové album je precizně vytvořený produkt, který měl ale nazpívat někdo jiný. To nám potvrdí už úvodní „Welcome Back “. Jde o příjemnou popovou písničku, která ale citelně trpí, hlasem hlavní aktérky.
Druhou písní je „Im Free“. Ta nám nabídne o něco povedenější zpěv, protože tu zazní i Rina Sawayama. Zpěv obou zpěvaček byl ale prohnán mnohými studiovými úpravami, takže ani téměř nepoznáte, kdo kdy vlastně zpívá.
Třetí písničkou je „Chasin“, která je opět skvěle vytvořená písnička. Jako hlasová podpora je zde vynikající, Meghan Trainor.
To nejhorší ale přichází s šílenstvím „BBA“. Hlas Paris Hilton, zde zní opravdu strašně. Hudební podklad připomíná spíše demo.
„Fame Won't Love You“ je intimní balada, která se může honosit i lepším nazpíváním. Zde za něj může více Sia, než Paris Hilton.
„ADHD“ dokáže příjemně překvapit. Hlas Paris Hilton zde není čirým utrpením. Příjemné tempo a dotažená produkce, vyčarovala celkem příjemnou záležitost.
„Legacy“ je klenot, který se ukrývá, až téměř na konci alba. Paris Hilton už zde nezní, jako byste škrtili šmoulu.
Trošku vystřízlivění přichází v „Stay Young“. Relativně povedená písnička, která ale zní téměř stejně, jako její předchůdce.
„Infinity“ je opět poněkud povedenější záležitostí. Jen by tomu neuškodil host, který by zachránil i zpěv.
„If The Earth Is Spinning“ by zapadla jako soundtrack k nějakému sci-fi filmu. Pomalejší písnička je protkána poněkud podivnějšími zvuky. Vzpomínám na barové scény v sérii „Star -Wars“, tam by se hodila. Vzhledem ke scéně, by se ztratil i špatný dojem že zpěvu Paris Hilton.
„Without Love“ je balada s přímo příšerným refrénem. Většinu zpěvu ale zachraňuje Maria Becerra.
„Adored“ by bylo povedené zakončení alba, nebýt limitů ve zpěvu hlavní aktérky. Budovaná atmosféra se rozletí stejně rychle, jako odjištěný granát.
Album končí a zůstává hořkosladká příchuť. Zvuk alba je lehce taneční, což byla škodu samozřejmě nebylo. Zároveň je ale tak přeprodukovaný a uhlazený, až to písničkám škodí. Paris Hilton zkrátka není zpěvačka, je v první řadě podnikatelka a všechna její rozhodnutí, jsou pečlivě promyšlená a samozřejmě i finančně výhodná. Jak ale Paris vydělá na tomto albu, je mi záhadou.
