Hlavní obsah
Umění a zábava

Tarja Turunen - Colours In The Dark (Retro recenze)

Foto: Pixabay

Tarja Turunen napínala své fanoušky relativně dlouhou dobu. Nakonec ale přišlo její další sólové album. Zimní bouře definitivně skončila. Cesta finské zpěvačky ale rozhodně nekončí.

Článek

Tarja Turunen, známá jako bývalá zpěvačka hvězdných Nightwish. Nálepka, kterou si s sebou ponese už asi po zbytek života. Stín původní skupiny, překročila už se svým prvním sólovým albem. Její cesta ale pokračuje stále dál.

„Colours In The Dark“ vyšlo v roce 2013 a zpěvačka na něm představila zcela novou tvář. Tentokrát jsme se nevypravili do zimní bouře, ani jsme nezkoumali, co se skrývá pod povrchem. Nahlédli jsme ale na všechny barvy, co se ukrývají v temnotě.

„Victim of Ritual“ nás sice ubezpečí, že se stále držíme v rockových mantinelech, ale hranice se dají vždy trochu posunout. Úvod připomene „Bolero“ Maurice Ravela a později se ale dostane k mohutného orchestrálnímu zvuku. Tarjin hlas zde působí mocně a dramaticky, což vykouzlí zajímavou atmosféru. Píseň skvěle otvírá album a nastavuje tón pro zbytek nahrávky.

„500 Letters“ už je ale svým zvukem, trochu jinde. Experimentální nálada alba jde do pozadí a nastupuje rádiově přístupnější zvuk. Skladba vypráví příběh o posedlém fanouškovi a vyjadřuje pocit neustálého sledování a strachu, který může taková posedlost vyvolat.

„Lucid Dreamer“ je jednou z nejatmosféričtějších skladeb na albu. Píseň má téměř až magicky hypnotický zvuk, který posluchače vtahuje do snového světa.

„Vzápětí je ale snová atmosféra roztříštěná kladivem s názvem „Never Enough“. Agresivní zvuk, rychlé tempo a energie, která strhne veškerou pozornost. Vše vygraduje do ohlušujícího finále, které vše dotáhne k dokonalosti.

„Mystique Voyage“ je epická skladba, která posluchače zavádí na cestu plnou mystiky a tajemství.

„Darkness“ je coverem písně od Petera Gabriela. Tarja ji přetvořila do temnější a ponurejší verze, která dokonale zapadá do konceptu alba. Její interpretace této skladby je emotivní a hluboká, přičemž zachovává původní temnotu, ale přidává k ní svůj vlastní styl.

„Deliverance“ je jednou z nejmelancholičtějších skladeb na albu. Jemně navazuje na „Lucid Dreamer“. Tarja zde projevuje svou schopnost vytvářet působivou atmosféru.

„Neverlight“ je jednou z těch písní, které kombinují sílu Tarjina hlasu s bohatým hudebním doprovodem. Energie, s kterou písnička udeří je skvělá.

„Until Silence“ je balada, která zdůrazňuje Tarjin hlas v jeho nejjemnější a nejcitlivější podobě. Tematický navazuje na skladbu „Underneath“.

Album uzavírá spolupráce s Justinem Furstenfeldem z Blue October. „Medusa“ je temná a tajemná skladba, která dokonale uzavírá celé album. Skladba má téměř osm minut a je až podivné, jak její dlouhá stopáž rychle uplyne.

„Colours In The Dark“ je album, které ukazuje Tarjinu uměleckou svobodu. Každá skladba přináší něco jiného a zve vás do jiné části temně barevného světa Tarji Turunen.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz