Článek
Po roce od vyhazovu se ale postavila na vlastní nohy a do světa vypustila své první (rockové /metalové) album.
V roce 2006 vyšlo popové album. Fanoušci však volali po něčem jiném, a to naštěstí přišlo.
Finská zpěvačka svolala nejlepší hudebníky, přidala své vlastní nápady a „My Winter Storm“ bylo na světě.
Album otevírá instrumentální úvod „Et, Missa Est“. Melodický navazuje na další skladbu, což z něj činí, trochu zbytečnou položku.
„I Walk Alone“, první singl z alba. Tarja v této písni ukazuje že i bez Nightwish umí vytvořit skvělou píseň.
Bohužel, je zároveň i tím nejlepším, co album nabízí.
„Lost Northen Star“ je o něco tvrdší a opět velmi Čtvrtým kouskem na albu je další instrumentální věc „Seeking For The Reign“. Ta plynule přechází do zajímavé „The Reign“.
Šestá věc je další instrumentální věc. Bezvýrazná, nudná a vlastně pouze do počtu. Celkový dojem napraví až „My Little Phoenix“ úderná skladba se zajímavou melodií i textem.
Nastupuje povedená „Boy And The Ghost“, která zaujme svou pochmurnou atmosférou.
„Singl For Me“ je taktéž povedená ale unylou Oasis, jsem nikdy nepochopil. Tohle je zkrátka krok stranou.
Jediná cover verze na albu je rocková klasika "Poison, výsledek je skvělý. Ostudu rozhodně neudělala.
Tarja bohužel opět prudce šlápne na brzdu a přichází pomalejší „Our Great Divine“.
Potom ale zasadí definitivní ránu, ve formě instrumentálky „Sunset“.
Tarja se ale probouzí ze zimního spánku a přichází klenot „Damned And Divine“.
Před sebou ale máme, už jen tři poslední písně. Pohádkovou „Minor Heaven“ a rockovou bombu „Ciarans Well“.
Pomyslnou tečku, zde obstará pomalá „Calling Grace“. Zde Tarja rozhodně nešlápla vedle.
Tarja získala sebejistotu, která otiskla i do svého alba. Styl, který nastolila, je originální a dal jí mnoho prostoru, který v roce 2006, plně využila.