Článek
Film je nejnovějším přírůstkem do ikonické sci-fi hororové série, která začala v roce 1979. Novinka se pokouší navázat na dědictví prvních dvou dílů, které se staly základními kameny žánru. Pozdější díly se snažily o rozvinutí mimozemských dravců a o tvorbu jakési mytologie, což se většinou nesetkalo s úspěchem.
Režisérem nového snímku je Fede Alvarez, který od začátku natáčení sliboval návrat ke kořenům. To značnou část fanoušků navnadilo ale zbytek spíše vyděsilo. Nepůjde tedy jen o recyklaci?
Děj filmu se odehrává na vzdálené planetě Romulus, kde posádka lidských kolonizátorů objeví tajemnou cizí civilizaci.
Není ale žádným překvapením, že se vše brzy zvrtne a přijde i legendární xenomorf. Ten stále číhá v temnotách a hledá nové oběti.
Alvarez se tak zdatně vrací k původní klaustrofobické atmosféře, kterou fanoušci milovali u prvních filmů. Snímek se tedy opravdu vrátil ke kořenům, co se týče atmosféry a vizuální stránkou. Tím ale klady filmu, tak nějak končí.
Herecké obsazení by nebylo problémem, pokud by tady nebylo další slabší místo ve scénáři.
Většina postav působí jako archetypy z předchozích dílů série. Hlavní protagonistka, kterou hraje Florence Pugh, je tak pouze lehce upravenou Sigourney Weaver v její roli Ellen Ripleyové. Podobných postav je tu ale daleko více.
Akční scény se většinou podařily. V tomto ohledu fanoušci rozhodně nebudou zklamáni. Vetřelci jsou opět zobrazováni jako neúnavní a smrtící, přičemž film zdůrazňuje jejich krutou povahu. Znovu se objevuje i jejich vysoká inteligence, která v některých filmech chyběla.
„Vetřelec: Romulus“ je solidní příspěvek do série, jen příliš sází na nostalgii. Nabízí napínavou atmosféru, vizuálně působivé prostředí a dostatek akce na to, aby diváky udržel ve střehu. Nicméně, pro ty, kteří očekávají něco více než jen nostalgické ohlédnutí za starými časy, může film působit poněkud předvídatelně a nedostatečně inovativně.
