Článek
Ocitám se jako host na jedné přednášce o mezinárodních vztazích. Z vyvýšeného kůru sdělují lidé své dotazy diplomatovi, jenž přednáší.
Fronta tazatelů vede nahoru po točitých schodech. Myslím, že se konečně dostávám na řadu, ale pak se dozvídám, že přednáška o situaci našeho národa a Evropy již končí. Mám smůlu.
Tak vycházím ven z budovy Vé do přírody. Jdu polní cestou na další přednášející a seminární stanoviště univerzity. Navštívím seminář o citrusech v pomoučené pekárně, kde přednáší jedna mladá blondýnka, pak navštívím přednášku husitské teologické fakulty v jedné ponuré a rozpadlé budově, pak filozofii, matematiku, historii atd. Někteří policisté zrovna jdou na seminář bakalářského studia práva a kriminalistiky.
Jedna studující matka samoživitelka mi ukazuje svůj rozvrh hodin, kdy má přednášky a semináře. Mezitím musí stihnout své zaměstnání i když na částečný úvazek.
Poté se ocitám poblíž řeky Vltavy na nábřeží, kde se studenti a studentky mohou vykoupat v parném dni, když mají velké volné okno mezi přednáškami a cvičeními.
Je nádherně a slunečno, a tak si říkám, kéž bych raději studoval alespoň teologickou fakultu, aby u mě přetrval ten rozměr duchovní, harmonický a pohodový.
Václav Kovalčík, Zlín
