Článek
Je měsíc září, listí padá, zároveň stromy ještě zelené. Zároveň začínají růst a kvést jarní rostliny, které by měly rozkvést na jaře, tudíž „zázračně“ remontují.
A já se ocitám na chodbě, hledím skrz polootevřené dveře do třetí třídy, v níž nemohu dlouhodobě pobýt, protože už mám svůj dospělý věk, jenž je úplně v jiné konstelaci.
A tak tiše prožívám nostalgii a touhu navrátit se do dětských let. Připomíná mi to můj šťastný věk.
Venku před školou a školkou se pohybují děti bez zázemí a domova. A neznámý stařeček jim říká, že do školy a školky musejí chodit pravidelně, aby něčím v budoucnu byly.
Je podzim, jako by byl jarní čas, krutá zima před námi, aniž bychom si to v tu chvíli uvědomovali. Žijeme v iluzi, když nám ještě květena jarní vzkvétá v podzimní dobu, zároveň venkovní teploty příjemné.
Václav Kovalčík, Zlín
