Kód lidského života

Lidskou bytost charakterizuje živý organismus, jeho dočasnost a genetické vybavení - soubor genů vytvářející genetický kód. Vědě ve dvacátém století se podařilo rozluštit kód, který je nositelem genetických informací všech živých organismů a který je pro život nezbytností.

Ve své struktuře obsahuje zadávání programu buňkám, čímž předurčuje vývoj a vlastnosti celého organismu. DNA má zásadní význam v diagnostických nemocech, testech otcovství, přípravě plodin s novými vlastnostmi.

Rozluštění genetického kódu (například chromozom 22 se skládá z 34 milionů písemných označení) však neznamená objevení lidské nesmrtelnosti, ani vykročení mimo existenci sluneční soustavy. Je to jen další krok k poznání prvků, které ovlivňují vznik živých organismů a lidských bytostí.

Lze konstatovat, že lidský poznávací proces dospěl na jedné straně k miliardám genů živých organismů a na druhé straně k miliardám světelných let.

Lidská nesmrtelnost je stále neproniknutelná jako hvězdný kosmický prostor. Jak posuzovat existenci lidské bytosti a lidstva, a to vzhledem k miliardám malých a miliardám velkých částí kosmu?

Jaké optimistické alternativy lze předpokládat v jednadvacátém století, kdy lidstvo v rámci evropské a americké civilizace dospělo do globalizačního stádia? Toto stádium se vyznačuje vznikem demokracie a občanské společnosti a vznikem zbraní hromadného ničení i možnými katastrofickými scénáři.

Je však možno konstatovat i to, že v evropské a americké civilizaci již probíhá stagnační proces, který vedle stagnace již obsahuje nové vývojové zárodečné prvky, jako je přímá demokracie, multikultura, světová migrace, federalismus, globalizace, prvky nového ekonomického rozvoje a sociálního složení obyvatelstva.

V rámci společnosti se uplatňují prvky subsidiarity, humanity a lidského solidarismu a koncepce lidských a občanských práv a svobod. Vznikají nové duchovní, morální a správní podněty.

V rámci náboženského dění hovoříme o ekumenismu a v rámci politického dění o koexistenci, respektování názorové odlišnosti menšin a dalších. V mezinárodní oblasti se stal mír nejvyšší morální hodnotou mezi národy, státy a nadstátními útvary.

Do popředí vystupuje křesťanská sociální a sociálně demokratická doktrína, které jsou založené na lidské a občanské rovnosti. Jedna vychází z lidské rovnosti před Bohem, jež vyžaduje i rovnost a mezilidskou solidárnost a humanitu, a druhá vychází z materiálního vidění lidské společnosti bez omezujících morálních zábran a na základě neomezenosti lidské svobody.

Pokud lidské společenství nepřipustí vlastní kolaps a nějakou vývrtku do ztracena, pak se asi ocitne další vývoj v dramatickém i méně dramatickém období i v období různých krizí a hledání nových východisek.

Nová východiska budou vyžadovat politické a zvláště ekonomické a sociální změny a nové vlastnické vztahy. Bude je mimo jiné rovněž limitovat nutnost a bezpečnost, ekologie a čerpání i ochrana životních prostředků nezbytných pro existenci lidské bytosti a lidstva.

Na základě nutnosti a nebytnosti zřejmě vzniknou nutná regulační opatření a globální dohody a nová proměna a nové politické a hospodářské uspořádání již v celo globálním měřítku.

Krize, konflikty, hybridní války, ekonomické zvraty a sociální krize v lokálním a globálním měřítku bude nepochybně provázet hledání nového politického a hospodářského a sociálního uspořádání na planetě Zemi.