Článek
Letem českým politickým světem
Společnost a demokratická regulace
V lidské civilizaci a v každé její časoprostorové etapě existuje i regulace společenských, mocenských i ekonomických procesů.Procesů,týkajících se sociálního rozvrstvení na planetě a vývoje organizačních systémů. Především v dnešní době globalizace a multikulturnosti.
Již se nejedná o regulovanost omezenou místně, lokálně, ale globálně. Regulovanost všeho druhu se týká též občanské demokracie a demokratických mechanismů. Ve Vývoj demokracie se i evoluční proměny nemohou vyhnout zvratovým okamžikům i možným až revolučním proměnám. Proměnám ve svém nedemokratickém okolí, ale i uvnitř ekonomické a sociální občanské a demokratické společnosti. Civilizační vývojové trendy dospěly do existence demokratické, autoritativní a totalitní soudobé státnosti a soudobých mocenských vztahů v planetárním měřítku.
Občanská demokracie a její mechanismy v českém prostředí ve svém přes třicetiletém vývoji se dostaly do určitého procesu stagnace.Stagnace svých demokratických institucí,hodnotových systémů, která je násobená instituciovanou Evropskou unií. Evropskou unií, která dospěla do neúnosné byrokratické formy, která se až stává neúnosná pro státy a národy, které sdružuje. Regulace všeho druhu uvnitř českého státu je násobená regulací unijní.
V české novodobé demokracii se objevují prvky politické, ekonomické a sociální nevyváženosti a neúnosné politické a stranické rozpornosti. Demokratická koaliční seskupení, ve kterých výklady demokracie a demokratických mechanismů jsou až libovolným způsobem vykládáni. Seskupení, kde každý má svou vlastní pragmatickou pravdu. Pragmatickou politickou pravdu, která se natolik míjí s jinými politickými pravdami až do nesmiřitelných pozic a osobní a společenské vyhraněnosti. V občanské české společnosti jsou sice utlumeny občanské militantní postoje ve prospěch nemilitantních a evolučních postojů. Postojů, ve kterých probíhají demokratické a společenské a politické rozpory bez vzájemné tolerance a zásadních dohod vnitropolitikých a zahraničně politických.
Česká veřejnost je po všech společenských a politických stránkách roztříštěná a v základních národních, státních a jiných zájmech nejednotná. Většina politického a demokratického stranictví postrádá seberefleksi a snahu dohodnout se na takových demokratických a fundamentálních základech, pro existenční prožití a přežití v období krizových vnitřních a vnějších situacích.
Satiricky k českému politickému dění
České politické natěračství a natírání
Čeké politické natěračství a natírání se zvláště aktivizuje v předvolebních kampaních.Natírá se ve všch možných politických barvách. Oblíbenou barvou je zvláště ta černá, kterou se natírají opravdoví i neopravdoví odpůrci.Bílá barva je prý doménou vlastní jen politickému natěrači. Namodro se prý lakují a lakuje a tak se představuje kráse a pohoda, která voliče čeká. Čeká, když do volební urny hodí tu správnou volební kandidátku.
Maluje se a to se to natírá a cáká barvami z pestrých politických palet všemi barvami. Občánku, jak se nechat natřít a nabarvit?
Politické kbelíky
Plňte a ještě přiravujte kbelíky plné smradlavých politických kalů. Blíží se předvolební zvonění. Nastává jiný, jen dvouměsíční čas po jejich použití k postřísnění politických odpůrců. Nastal čas pro politické cákání a vymáchání, poplivání a natírání kolomazí. To všechno prý patří do krásného prostředí naší milované a bělounké české demokracie. Bohužel, současná česká demokracie a její aktéři nejsou žádní demokratičtí estéti. Jsou to političtí profesionální klauni. Je to současný výkvět naší drahé a vybělené demokracie.
Mazání krajíce chleba
Českou občanskou a demokratickou společnost si každý den mažeme na náš vezdejší krajíc chleba. Sakra, sakra, proč nám nechce vždy chutnat. Asi proto, že jej pořád mažeme stejným demokratickým máslem. Asi bychom měli změnit nákupní politické středisko za farmářské trhy. Najít si a koupit nové politické máslo a osladit si jej medem. Námi milované sněmovní volby jsou již přede dveřmi.
Tisíckrát o očanské demokracii
Tisíckrát a ještě více lze se zamýšlet na české a unijní chrlení zákonů za současné demokracie. Je jich více, než lze spočítat. Zákony se chrlí jako na výrobním pásu. Jeden se schválí, aby se vzápětí odvolal. Přkazy, zákazy a regulace všeho druhu chrlí demokratické české a unijné aparáty. Člověku jde hlava kolem a demokratická a vládní česká a unijní politická elita si jenom libuje.
Český vole, vole neohýbej jen svojí starou, když můžeš mít povyražení ze stálého ohýbání současných zákonů. Není to nádhera, ohýbat stále dokola demokratické a občanské zákonodárství?
