Malé reformní zamyšlení

Česká občanská společnost je rozdělená společensky a politicky na dvě protikladné části, kde panuje nevraživost a vzájemná neochota k pozitivní, ale i pragmatické diskusi. K diskusi o klíčových a prioritních řešeních vnitropolitických a zahraničně politických témat.

V současném českém parlamentarismu po sněmovních volbách, kdy opoziční stranictví neobstálo, se ještě více navýšila společenská a politická vyhraněnost mezi současnou vládní koalicí a stranickou opozicí.

Není to povolební střet programové výzvy opozičního stranictví s programem vládní koalice, ale jen pouhá kritika vítězného volebního programu, který oslovil české občanské voliče. Voliče, kteří vládní koalici dali ve své většině mandát a důvěru pro realizaci programu a pro jeho realizaci.

Naproti tomu není opozice schopná jednotně nebo stranicky oddělené znovu postavit proti-program, ale stále jen ze všech možných společenských úhlů kritizovat, někdy ji obstruovat. Opozice není v současnosti přesvědčivá pro rozhodující část české veřejnosti.

Je naprosto logické, když vítězná volební koalice má dost výraznou většinu v poslanecké sněmovně i při menšině v senátu i neschválení prezidentem v daném volebním období prosadí programové body svého vítězného programu.

Je to vždy otázka času, kdy opoziční brzdění není programovou oponenturou, ale také není plnohodnotnou diskuzí a řešení výkonu zákonodárství.

Pak jen silová parlamentní řešení umožňují naplňování programových i částečně reformních záměrů vládní koalice.

Vládní koalice, která po více než půl roku od voleb, stále má důvěru a preferenční převahu většiny české veřejnosti. Vítězná koalice vždy má právo na realizaci svého programu.

Opozice vždy má pak právo reformní kroky oponovat, kritizovat a předkládat náměty na změny a negovat z jejího hlediska jejich chybnost nebo neúčinnost.

V současném povolebním období je možno respektovat, že vládní koalice stále má preferenční důvěru české veřejnosti. Je zde ta realita, že opoziční stranictví se musí přičinit, aby vládní koalice občanskou důvěru ztratila a ve své většině se přiklonila k opozičnímu stranictví.

Česká veřejnost má právo obnovit ve své většině možnou důvěru až v dalších sněmovních volbách nebo již v průběhu současného volebního období.